Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka budou experti měřit frekvenční spektrum. "To znamená spektrum, ze kterého zjistí, jaké všechny vysílače elektromagnetických vln jsou v okolí," řekl Čírtek. Kromě pracovníků ministerstva je bude doprovázet také zástupce Českého telekomunikačního úřadu.

Čírtek uvedl, že zkoumání expertů by mělo být velmi komplexní. "Elektromagnetické vlny vysílá prakticky všechno, co je elektricky nabité. Od elektrického vedení přes vysílač Wi-Fi , vysílač GSM signálu, televize, rozhlasu, radiomajáky nebo řízení letového provozu," dodal. Podle Čírtka však jsou frekvenční pásma přístrojů různá. "Je malá pravděpodobnost, že by byl v provozu radaru a v provozu okolních zařízení nějaký větší problém," dodal.

Nic ještě není jisté

Spojené státy v lednu požádaly o umístění radaru dalekého dosahu v Česku a sila s desítkou protiraketových střel v Polsku. Česká vláda rozhodla o zahájení jednání o umístění amerického radaru v ČR ve středu. Podle Topolánka bude kabinet vybudování základny podporovat. [celá zpráva]

I přes souhlas se zahájením jednání zatím není jisté, že radar skutečně bude v Česku stát. Ve vládní koalici se rýsují názorové rozdíly. Zatímco ODS a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu více zapojit NATO a EU. Se stavbou základny nesouhlasí také většina opoziční ČSSD, která žádá referendum. Ostře proti stavbě základny jsou komunisté.

Odmítavý postoj dosud převládá i mezi veřejností. Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si radarovou základnu nepřejí tři pětiny Čechů. Téměř tři čtvrtiny respondentů, 73 procent, soudí, že o výstavbě radaru by měli rozhodovat občané v referendu. K zahájení jednání s Američany se ale lidé stavějí spíše vstřícně - podle průzkumu společnosti Factum Invenio s tímto krokem souhlasí 56 procent lidí. Jednotný názor na umístění základen ve střední Evropě nemají ani evropské země.