Ačkoli se Právem oslovení představitelé stran shodli, že by k základní výbavě poslance měla patřit znalost alespoň jednoho světového jazyka, v kolonce sněmovního rozpočtu jsou na tlumočení a překlady vyčleněny čtyři milióny korun. Přitom na zahraniční cesty celkem je určeno pro dvě stovky zákonodárců přes třicet miliónů korun.

Tlumočení samozřejmě není levné. Podle informací z Překladatelského a jazykového centra Presto osm hodin práce kvalifikovaného tlumočníka stojí 5200 korun bez daně.

Organizační výbor, který schvaluje všechny zahraniční cesty, letos vybavil poslance těmito nákladnými službami už třináctkrát. Přehled o tom, jak jsou členové komory znalí cizích jazyků, neexistuje, podle šéfů klubů ale velká část poslanců nějakým vládne.

Nejlepší přehled mají zelení

Dokonalý přehled mají zelení. S výjimkou Věry Jakubkové, která podle svého vyjádření umí špatně německy a anglicky, jsou všichni schopni mluvit minimálně dvěma světovými jazyky. Jejich předseda Martin Bursík umí výborně anglicky a německy, stejně jako šéf výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška. Ten dobře ovládá i francouzštinu a začal se učit rodný jazyk své manželky - italštinu.

Předsedkyně klubu Kateřina Jacques plynule ovládá němčinu a francouzštinu (jazyk jejího manžela), horší je to prý s angličtinou a ruštinou. Za dobrou označila svou znalost němčiny i Olga Zubová, která navíc ovládá i ruštinu. To není překvapující, neboť i v jejím případě jde o rodný jazyk jejího manžela. Poslední ze zelených, Přemysl Rabas, nemá potíže s ruštinou a průměrně mluví anglicky.

"Raději se uvelebí a na sobě nepracují"

Podle Jacques by asi každý poslanec měl umět některý cizí jazyk. "Nejsou stanoveny žádné kvalifikační předpoklady, aby se člověk stal poslancem. Netroufám si paušálně rozhodnout, zda je lepší poslanec, který umí pět jazyků, nebo ten, který se dobře vyzná v problematice zemědělství," řekla Právu.

Podle ní navíc nelze odborníky bez znalostí jazyků diskvalifikovat tím, že by se jim neumožnilo získávat zahraniční znalosti. Pak je nezbytné, aby s některými delegacemi jeli i tlumočníci.

"Ti lidé by asi měli se sebou něco dělat. Protože je-li někdo osm let poslanec a neumí pořád ani kváknout, tak je to špatné. Obzvlášť, když má peníze, aby si kurzy zaplatil," podotkla poslankyně.

Podle ní někteří poslanci prostě nemají chuť se dál vzdělávat. "Uvelebí se a hledí si jen vnitrostranických procedur, aby měli jistotu, že budou příště zase zvoleni, ale nijak na sobě nepracují," dodala.

Žádné přezkoušení

Ostatní kluby tak podrobný přehled o svých členech Právu neposkytly, nebo ho ani nemají. Soc. dem. mají k dispozici dotazníky, ve kterých poslanci na začátku své politické kariéry uváděli své jazykové vybavení.

"Administrativně to tedy podchyceno máme, včetně toho, že poslanci o sobě i uváděli, zda jsou schopni plynulé konverzace, anebo znají jazyk jen částečně. Podrobně jsme to nezkoumali a ani žádnou zkoušku poslanci neabsolvovali," řekl šéf jejich klubu Michal Hašek Právu.

Nejvíce poslanců soc. dem. se přihlásilo ke znalostem ruštiny. Celkem 26 ze 72 (tedy včetně pozdějších přeběhlíků Miloše Melčáka a Michala Pohanky) je schopno konverzace v tomto jazyce. Devatenáct mluví anglicky a sedm německy. Po dvou poslancích mluví polsky a francouzsky, po jednom španělsky, srbochorvatsky a bulharsky. Dva poslanci se snažili "zachránit" i slovenštinou, ačkoli, jak se dá předpokládat, na Slovensku se domluví každý Čech.

K nejznalejším patří v klubu soc. dem. Jan Hamáček, šéf zahraničního výboru Sněmovny. Anglicky, německy a španělsky se domluví bez tlumočníka, domluví se špatně rusky a polsky. "Znalost cizího jazyka je nezbytná součást vzdělání, a mělo by se to týkat každého, tedy včetně poslanců," řekl Hamáček Právu.

Bez znalostí se do ciziny nehrnou

Komunisté podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa mají znalost jednoho světového jazyka, je to jeden z požadavků na kandidáty. "Nezkoušíme je, ale spíše se pro ně snažíme dělat kurzy, aby se zdokonalili a byli při jednáních se zahraničními partnery něco platní," řekl Právu.

Občanští demokraté si přehled o svých poslancích nedělali. Podle předsedy klubu Petra Tluchoře je důležité, aby především poslanci, kteří se zabývají zahraničními záležitostmi, cizí jazyk uměli. "Proto předpokládáme znalost u lidí, kteří se přihlásili do zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti," řekl Právu. Dodal, že poslanci neznalí jazyků se do delegací příliš nehrnou, takže se v jejich seznamech objevují většinou stejná jména.

K častým cestovatelům patří třeba místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, která je členkou stálé delegace do Rady Evropy, nebo Petr Bratský a Helena Mallotová.

To platí i o jiných stranách. Například za lidovce do ciziny již léta cestuje nejčastěji jejich místopředseda Jan Kasal nebo předsedkyně klubu Michaela Šojdrová.

Někde být musí

Poslanci se shodli, že jsou zahraniční cesty, při kterých se bez tlumočení neobejdou. Jde hlavně o ty, kde přítomnost překladatele vyžaduje protokol, tedy především oficiální delegace, které se setkávají s čelnými představiteli navštívených zemí. Dále tlumočníka potřebují delegace, které míří do zemí, jako je Lotyšsko, Maďarsko, Finsko, ale i Vietnam či Itálie.

I Hamáček připustil, že musí s sebou vzít tlumočníka např. do Chorvatska nebo Slovinska. "Jde o momenty, kdy se tvoří některá oficiální stanoviska, kde jde o drobné nuance, a tam je třeba mít překlad přesný," prohlásil. Jak dodal, i v těchto zemích by tlumočníci měli dostat volno při neformálních akcích, například při večeřích s hostiteli. Proto by každý poslanec měl být schopen alespoň běžné konverzace.

Ne vždy tomu tak bylo. V minulosti nebyly výjimkou scénky, kdy na recepcích s hostiteli čeští zákonodárci tvořili mezi sebou hloučky bavící se jen spolu a před cizinci prchali. Někteří se i přiznávali, že je jim to trapné.