Hlavní obsah

priprava

brusel

Článek

summitUmožňuje to přestupkový zákon, který je v platnosti delší dobu než bodový ssystém. Ale úřady od 1. července 2006, kdy začali řidiči body dostávat, zaznamenaly daleko více případů, kdy se lidé snaží správnímu řízení uniknout. A řadě z nich se to daří.

Policisté a úředníci tak neradi přiznávají, že slušní platí a drzost vyhrává."Snahy vyhnout se řízení byly i dříve, ale po zavedení bodového systému jich rapidně přibylo," sdělila Právu tisková mluvčí Plzeňské radnice Zdeňka Kubalová.

V Praze bez trestu každý třetí

Nejčastěji se s tím potýkají v Praze, kde je odložen téměř každý třetí přestupek. Celkově odbor dopravních přestupků magistrátu loni řešil přes 35 tisíc případů, více než deset tisíc bylo odloženo. Závažnější přestupky řeší Policie ČR, těch se loni nepodařilo vyřešit 18 procent, méně závažné odboru hlásí městští strážníci. U nich trestu unikl téměř každý druhý - přesně 40 procent.

"Praha je v tomto velmi specifická, hustota dopravy je zde daleko vyšší než v jiných městech, jezdí zde spousta mimopražských řidičů a cizinců. Proto považuji uvedená čísla pro nás za příznivá," řekl Právu ředitel odboru dopravních přestupků Zbyněk Bernat.

V Plzni se ze stejného důvodu nepodařilo vyřešit tři procenta přestupků. Trestu uniklo 80 řidičů.

Omluvenky ušetřily desetitisíce korun

Nejčastějším způsobem zdržování je nepřebírání obsílky. Na to se snaží úřady reagovat tím, že dopis nepošlou poštou, ale u dveří s ním zazvoní městský strážník nebo policista.

"Například u taxikářů, kde jsou poměrně závažné delikty, a to nejen dopravní, doručujeme přímo na ulici. Oni hřešili na to, že nejsou moc doma, ale využívají většinou stejná stanoviště, takže se nám například minulý týden podařilo ze 30 případů podařilo doručit 28, což je velmi vysoká úspěšnost," řekl Právu náměstek Městské policie Praha Ludvík Klema.

Ani potom však nemá úřad vyhráno. Pokud se řidič k projednávání nedostaví, vystavuje se pouze hrozbě pokuty do 5000 korun - bodům a případné vyšší pokutě stále může uniknout. Navíc lidé používají další obstrukce. Na úřad například posílají omluvenky z důvodu nemoci.

Podle plzeňského úřadu jeden z řidičů dokázal uniknout bodům a pokutě, která mohla dosáhnout až deseti tisíců korun, tím, že postupně předložit deset potvrzení o pracovní neschopnosti.

"Dále vinu svádějí na osobu blízkou, předkládají další a další důkazy ve všech fázích řízení, navrhují a zase odvolávají advokáty. Navíc těžko prokážeme, že se projednávání vyhýbají záměrně," popsal metody úředník pražského magistrátu, který si nepřál být jmenován.

Prodloužit lhůtu

Někteří politici volají po dalších legislativních opatřeních, které by situaci změnili. " Byl bych jednoznačně pro zavedení objektivní odpovědnosti majitele vozidla," řekl  Právu pražský radní Rudolf Blažek (ODS) s odkazem na často používanou výmluvou s osobou blízkou.

"Měla by samozřejmě existovat možnost se z přestupku vyvinit, ale pouze za předpokladu, že by majitel identifikoval skutečného původce přestupku. Také by stálo za to prodloužit tu lhůtu z jednoho roku třeba na tři," dodal.

Vyvázl i náměstek policejního prezidenta

Řidiči se snažili zdržovat správní řízení i před zavedením bodového systému. Nejznámějším případem byla nehoda bývalého státního zástupce a náměstka policejního prezidenta Miroslava Antla. Ten v říjnu 2002 nedal v Pardubicích přednost v jízdě  a se služebním vozem havaroval. Dechová zkouška u něj prokázala, že před jízdou pil alkohol.

To ho stálo křeslo náměstka, za přestupek však potrestán nebyl, protože byl promlčen. Úředníci tvrdili, že si Antl, mj. autor knihy Gaunery nemám rád, nepřebíral obsílky. Sám Antl však tvrdil, že se projednávání svého přestupku nijak nevyhýbal.

Už tehdy se hovořilo o potřebě  prodloužit promlčecí lhůtu až na tři roky.

Reklama

Výběr článků

Načítám