O tom, že si město vilu ponechá, rozhodli už v pondělí brněnští radní. [celá zpráva]

Město souhlasí s navrácením vily původním majitelům, nechce jim ji ale darovat. Při darování památky do zahraničí by totiž Brno muselo státu zaplatit darovací daň, který by mohla činit až 40 procent z ceny objektu.

"Nyní uděláme dva kroky, rychle nastartujeme práce na opravě vily a domluvíme schůzku se sestrami Tugendhatovými, budeme je informovat o úmyslech města," řekl ihned po skončení hlasování novinářům brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).

Zastupitelé se opírají o právní výklad, že vilu a pozemky, které ji obklopují, nelze považovat za umělecké dílo. Právě umělecká díla lze původním vlastníkům vracet na základě zákona o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem, na který se Tugendhatovi v žádosti odvolávají.

Podle tohoto zákona může však bezplatně převádět majetek Česká republika, nikoliv obce.

Brno proto navrhlo, aby byla vila předána dědicům Tugendhatů přes stát. Ten to ale minulý týden odmítl.

Rodina se bude soudit

Jednání přihlížel Augustin Kohoutek, právní zástupce sourozenců Tugendhatových, který po hlasování prohlásil, že s rozhodnutím nesouhlasí. Městu chce navrhnout hned několik variant, jak vilu na sourozence Tugendhatovi převést aniž by muselo platit miliónové částky na daních. "Pokud tyto varianty selžou, obrátíme se na soud," uvedl.

Zastupitelé nechtějí, aby se případ stal precedentem

Vedení Brna se také obává toho, že by se případné darování vily mohlo stát precedentem. Na město by se pak mohly začít obracet jiné židovské rodiny, jimž byl v minulosti majetek zabaven.

Vila Tugendhat, kterou naprojektoval architekt Ludwig Miese van der Roheho, byla 14. prosince 2001 zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Rodina Tugendhatů opustila vilu před válkou v roce 1938.