Z 28 stížností nesplňovalo 13 všechny právní náležitosti, a soud se jimi proto vůbec nezabýval. Zbytek stížností, tedy 15, nebylo opodstatněných. Soud tedy nenalezl důvod, proč by mělo být uskutečněné referendum nezákonné a proč by se měl uskutečnit nový plebiscit.

"Lidé si spíš potřebovali postěžovat a vyjádřit své názory na referendum. Stížnosti tvořily různé polemiky o vstupu Česka do Unie. Týkaly se všeho možného, ale nikoli toho, v čem měl být při referendu porušen zákon či Ústava," vysvětlila Wagnerová.

Uvedla, že poslední rozhodnutí o zamítnutí stížností byla autorům protestů odeslána dnes ráno. Podle ní není důvod, proč by měl Holeček s informováním Klause o těchto výsledcích otálet.

Setkání zatím není v plánu

Termín, kdy prezident výsledky referenda vyhlásí, nebyl podle Klausova mluvčího Tomáše Klvani dosud stanoven. Nebylo rozhodnuto ani o tom, kdy se uskuteční Klausovo setkání s Holečkem. Klvaňa očekává, že Klaus stvrdí výsledky plebiscitu v dohledné době.

Stížnosti se obsahově velmi různily. Například představitelé Euroskeptické aliance tvrdili, že ministerstvo zahraničí porušilo zákony tím, že nespravedlivě rozdělilo 200 miliónů korun, které vláda vyčlenila na kampaň před plebiscitem.

"Zákon o referendu ale nijak neupravuje, jak má být vedena kampaň. Se samotným referendem, jeho zákonností a ústavností to nemá nic společného," vysvětlila místopředsedkyně. V jiných stížnostech občané namítali, že Česko se vstupem do EU zřekne části své svrchovanosti. Podle Wagnerové jsou to ale diskuse, které nesouvisejí s tím, zda bylo referendum právně v pořádku.

Pro vstup do Unie v referendu hlasovalo 77,3 procenta těch, kteří přišli volit. Volební účast dosáhla 55,2 procenta.