Dokazují to prohlášení zákonodárců, která jsou povinni každoročně předkládat předsedům příslušných parlamentních komor. Za loňský rok si tak bokem na více než milión korun přišli poslanci Ivan Langer, Petr Bratský a Oldřich Vojíř (všichni ODS) a senátoři Edvard Outrata a Josef Zieleniec (oba za US-DEU).

Nejbohatšími se stali Langer, který loni utržil přes 997 tisíc za pronájem nemovitosti, více než 650 tisíc za prodej podílových listů a 150 tisíc jako advokátní koncipient, a Zieleniec, který si vydělal za poradenství téměř 1,5 miliónu korun a dalších skoro 250 tisíc za přednáškovou činnost. Bratský se k miliónu a dvaceti tisícům dopracoval jako veřejný funkcionář a podnikatel, Vojíř přiznal sumu téměř 1 280 000 bez dalších podrobností a Outratovi pomohl mezi politiky-milionáře tradičně důchod z Kanady ve výši více než miliónu korun.

Obecní funkcionář je výnosná funkce

Ačkoli zákonodárci většinou tvrdí, že jejich poslanecká či senátorská funkce je časově velmi náročná, mnozí z nich si i po dobu výkonu mandátu ponechávají funkce v obecních, městských a krajských zastupitelstvech. S tím pak souvisí jejich členství v dozorčích a řídících orgánech různých firem zřizovaných obcemi, za které jsou také placeni. Zákon o střetu zájmu totiž takové počínání nezakazuje, přičemž tyto funkce obvykle patří mezi výnosné.

Svědčí o tom např. právě přiznání Bratského, který si jen za funkci starosty městské části Prahy 13 přišel na téměř sedm set tisíc korun. Jiří Hanuš (KDU-ČSL) za stejnou funkci v Červeném Kostelci dostal více než 210 tisíc korun, Petr Braný (KSČM) dostal za své funkce na magistrátu v Českých Budějovicích a na jihočeském krajském úřadu přes 450 tisíc a k tomu si přivydělal ještě více než 300 tisíc jako člen představenstva v teplárně.

František Strnad (ČSSD) inkasoval za půl roku, co byl zvolen poslancem, za funkci místostarosty Břeclavi přes 234 tisíc a k tomu dalších více než 70 tisíc za funkce v orgánech firem. Starostování města Stonavy vyneslo senátorovi Ondřeji Feberovi (US-DEU) přes 202 tisíce. K tomu přiznal přes 247 tisíc za členství v představenstvu OKD.

Podnikání povoleno

Mnozí poslanci a senátoři si vylepšují svou životní úroveň také podnikáním ve vlastních či jiných soukromých firmách. Ani to není protizákonné, pouze musejí tyto aktivity přiznat, stejně jako příjmy, které z nich plynou.

Své lékařské řemeslo tak nepověsil na hřebíček např. Petr Kott (ODS), který jako lékař-specialista loni získal téměř 250 tisíc korun, o něco méně inkasoval za advokátní činnost a za autorské honoráře Zdeněk Koudelka (ČSSD).

Blíže nespecifikovanou podnikatelskou činností si přivydělal Marian Bielesz (US-DEU) téměř 350 tisíc korun, stejně jako Pavel Hönig (ČSSD), který přiznal přes 170 tisíc korun. Necelý milión korun vynesly vlastní firmy Jaroslavu Lobkowiczovi (KDU-ČSL), přes 640 tisíc pak senátoru Jiřímu Rücklovi (ODA). Více než za funkci senátora si za členství v dozorčí radě Moravských naftových dolů vydělal Robert Kolář (US-DEU), a to přes 750 tisíc korun.

Častou cestou k vedlejšímu příjmu je také členství v řídících orgánech různých firem. Díky tomu např. Ladislav Šustr (KDU-ČSL) loni inkasoval téměř 700 tisíc za členství v dozorčí radě Sazky, Vladimír Doležal (ODS) za členství ve stejném orgánu České konsolidační agentury získal více než 270 tisíc.

Do sta tisíc ročně pak vynáší členství v orgánech různých fondů. Evžen Snítilý (ČSSD) např. dostal ze Státního fondu rozvoje bydlení 60 tisíc, o pět tisíc korun více Michal Kraus (ČSSD) z Fondu národního majetku, Martin Kocourek (ODS) si přilepšil z fondů téměř 200 tisíci korun.