Prodej do zahraničí by potvrdil, že Švédsko je schopné vyrobit moderní stíhací letoun čtvrté generace, který je schopen konkurovat osvědčeným americkým strojům F-16 nejnovějších verzí a představuje i možnou levnější alternativu k americkému stroji F/A-18 Hornet a k evropskému Eurofighteru Typhoon. Je určen nejen ke stíhání, ale i k průzkumu a útokům na pozemní cíle.

Vývoj stroje s moderním řízením, který začal už v roce 1982, provázely velké potíže, dva gripeny se zřítily a firmě se nedařilo vysvětlit, že podobné nehody k vyvíjení nového stroje patří. Poslední havárie se odehrála v roce 1999.

Společnost Saab navíc vyrobila přes 200 gripenů a v polovině 90. let po rozpadu východního bloku bylo jasné, že švédská armáda všechny nepotřebuje. Jiný odběratel ale nebyl. Finsko od plánovaného nákupu odstoupilo, jelikož se rozhodlo pro americké F-18.

Proto se Saab spojil se společností BAe, která má velké zkušenosti s prodejem výzbroje do celého světa a má vytvořené kontakty. Dalšími zájemci byla Česká republika, Maďarsko a Jihoafrická republika. Pokud by se podařil prodej do ČR, byla by to první země, kam by Švédsko gripeny prodalo. Pokud by se osvědčily, přišly by zřejmě i další zakázky.

V České republice se nákup zašmodrchal, protože však v Chile zájem ztratili a Rakousko dalu přednost Eurofighterům, Praha představovala prioritu. Šlo o členskou zemi NATO a gripen by mohl prokázat slučitelnost s jeho standardy.

Šetření britské prokuratury

V roce 2004 začali Britové prošetřovat činnost britské části konsorcia, společnosti British Aerospace (BAe). Podezření na korupci se objevilo v několika případech, šlo o Saúdskou Arábii, Jihoafrickou republiku, Tanzanii, Rumunsko, Chile, Katar a také ČR. Česká republika se na seznamu objevila zřejmě kvůli gripenům. Šetření o úplatcích v Saúdské Arábii sice bylo zastaveneno, protože bylo staršího data. Britský úřad pro vyšetřování korupce se však nepřestal zabývat dalšími obviněními. Nově šetří také podezření na korupci v Bosně, Nigérii, Zambii, Kostarice a Egyptě.

Podle vyšetřovatelů společnost zcela běžně zakládala konta, z nichž pak platila prostředníky, kteří dostávali nestandardní odměny, když zakázka "klapla". Na to, aby klapla, měli k dispozici další peníze, většinou v řádu miliónů liber.

BAe po celou dobu vyšetřování tvrdí jediné, že nedělala nic špatného a neporušovala britské zákony.