"Velmi bych se divil, kdyby mi řekl, že žádné takové kontakty neměl," řekl Havel ve Washingtonu, kde končí svůj čtyřměsíční studijní pobyt ve Spojených státech.

Tošovského jmenoval předsedou překlenovací vlády po politické krizi v prosinci 1997 právě Havel. Kabinet skončil svou činnost po mimořádných volbách v létě 1998. Tošovský se poté vrátil na další více než dva roky do čela České národní banky.

Podle Havla mají nejvyšší činitelé v bankovnictví a ve vládě, kteří se zabývají vývojem měny a podobnými věcmi, "všude a vždycky obousměrné kontakty s ekonomickými rozvědkami", s tím, že by se divil, kdyby tomu tak nebylo.

"Speciálně ve státě komunistickém, kde je tak ohromná centrální moc," dodal.

Pro jmenování přemiérem není třeba lustrační osvědčení

Tošovský byl do roku 1989 poradcem předsedy Československé centrální banky (SBČS) a představitelem Živnostenské banky v Londýně. Šéfem národní banky se stal v lednu 1990.

Tošovský má lustrační osvědčení, které je nutné pro výkon funkcí ve státní správě a ve státním ekonomickém nebo bankovním sektoru. "To on, pokud si dobře vzpomínám, dostal," řekl Havel o Tošovském jako o guvernérovi národní banky. "Přesně nerozumím, proč ho tehdy dostal a teď najednou mu to jacísi novináři odejmuli," poznamenal exprezident.

Pro jmenování premiérem nebo ministrem, stejně jako pro převzetí poslaneckého nebo senátorského mandátu lustrační osvědčení ale potřeba není.

Se spekulací, že Tošovský byl spolupracovníkem bývalé komunistické rozvědky, přišla v únoru Mladá fronta Dnes. Do kontaktu s ní se prý dostal z titulu své funkce v SBČS v říjnu 1986. Tošovský jakoukoli spolupráci s StB odmítá. Z dokumentů podle deníků vyplývá, že Tošovský nikoho neudal a úmyslně nepoškodil. Jeho spolupráce spočívala především ve zpracovávání odborných analýz.