Vláda vyhlásila výběrové řízení, do nějž se na začátku roku 2001 přihlásilo pět společností, dvě americké, tři evropské.

Debata o tom, které stíhačky by raději vláda, opozice či NATO, ale příliš dlouho netrvala. Už v květnu ze soutěže odstoupily dvě americké společnosti. Zdůvodnily to tím, že zakázka je neprůhledná, padala i slova o korupci. Jen o chvíli později soutěž vzdaly i dvě evropské firmy, EADS a Dassault Aviation. Zůstal jen Saab BAe a bylo jasné, že pokud se stíhačky nakoupí, budou to gripeny.

Kdo se do soutěže přihlásil
konsorcium země nabídnuté stroje
Saab/BAe VB/Švédsko Jas-39 Gripen
McDonnell-Douglas/Boeing USA F-18
Lockheed Martin USA F-16
Dassault Aviation Francie Mirage 2000-5
EADS EU Eurofighter Typhoon

Konsorcium nabízelo 36 stíhaček za zhruba 75 miliard. Bonusem mělo být to, že vstoupí do Aera Vodochody a pomůže mu s prodejem podzvukových stíhaček L-159, jejichž prodej do zahraničí vždy vázl a stále ještě vázne.

Kabinet nakonec prodej na začátku prosince schválil. Stíhaček mělo být 24 a cena měla být 60 miliard korun, s potřebným servisem k provozu až 100 miliard. Stanovisko nebylo jednoznačné. Ruku proti zvedli ministr financí Milan Rusnok a vicepremiér Pavel Rychetský.

Premiér Miloš Zeman tehdy tvrdil, že bez podpory parlamentu kontrakt nepodepíše. Parlamentem ale zákon, který měl zajistit financování nákupu, neprošel. Sněmovna jej sice nejprve schválila, Senát byl ale proti a zákon o nákupu vrátil zpět. Při opakovaném hlasování se dostatečná podpora nenašla. Těm, kteří obchod podporovali, chyběl jeden hlas.

NATO a povodně

Ministři už v té chvíli začali být ve svých vyjádřeních opatrnější. Do nákupu se totiž vmísilo NATO se svým prohlášením, že Česko by nemělo plýtvat penězi na nákup něčeho, co NATO neobohatí, a soustředit se spíš na modernizaci těch složek, které NATO ve společné obraně využije. ČR podle Severoatlantické aliance bude stíhačky potřebovat do roku 2008.

USA navíc naplno rozjely boj proti terorismu a jejich zástupci začali tlačit, aby ČR rozhodnutí koupit gripeny zrušila, koupila stíhačky F-16 a tím se jednoznačně postavila na stranu USA v boji proti terorismu.

Navíc by byly mnohem levnější, i když, pravda, použité. Zastánci gripenů říkali, že by do nich stát musel mnoho miliard nainvestovat.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který patřil mezi zastánce koupě, se na začátku roku 2002 už nevyhýbal ani tvrzením, že nákup se nakonec zrealizovat nemusí. V srpnu 2002 definitivně potvrdil, že stát od smlouvy odstoupí.

Dalším a rozhodujícím důvodem, proč stroje nekoupit, byla voda. Obrovské povodně v srpnu 2002 napáchaly takové škody, že stát potřeboval peníze na obnovu a nemohl si dovolit dát 100 miliard na projekt, který už neobhajují ani mnozí jeho někdejší zastánci.

V polovině listopadu 2002 nová vláda Vladimíra Špidly dohodu se Saab/BAe zrušila. Hned ale přišla s dalšími možnými řešeními. Jedním z nich byla společná obrana vzdušného prostoru se Slovenskem či Polskem a Maďarskem. Počítalo se i s variantou, že Česko by v případě napadení bránily letouny z Německa.

Následně ale vyšlo najevo, že tyto země sice na své stíhačky, podobně jako ČR dost peněz nemají, své projekty ale ano, a o společné cestě s nimi nikdo nemluvil.

Špidlova vláda na doporučení tehdejšího ministra obrany Miloslava Kostelky rozhodla, že nové stíhačky se definitivně kupovat nebudou. Buď se koupí, nebo pronajmou letadla stará. Ve hře tak opět byly USA a F-16 nebo F-18. USA je ale nenabízely přímo, pouze podporovaly projekty Belgie a Nizozemska. Švédsko ale o udání svých gripenů velmi stálo (důvody, proč tomu tak bylo, čtěte ZDE) a konkurentům nedalo šanci. Nabídlo pronájem úplně nových strojů za stejnou cenu, tedy asi 20-25 miliard korun za deset let.

Jaké stíhačky nabízely země k pronájmu
země letoun stáří životnost
Belgie F-16 až 25 let 5000 hodin
Nizozemsko F-16 až 25 let 5000 hodin
USA F-16 25 let 5000 hodin
Švédsko Jas-39 Gripen 0 8000 hodin
Kanada F-18 20 do r. 2015

I když původně gripeny moc šancí neměly, tohle všem vyrazilo dech, výběrová komise je jednoznačně doporučila. Zdůvodnila to mimojiné i velkým offsetovým programem. To se konkurentům příliš nelíbilo, protože v zadání bylo, že offsety nebudou rozhodující, a proto své projekty v tomto duchu nepřipravovaly.

Vláda definitivně rozhodla na nočním jednání v polovině prosince 2003. Opět gripeny. Za pronájem dvou jednomístných a dvou dvoumístných (cvičných stíhaček) měl stát po dlouhém vyjednávání zaplatit 19,6 miliardy korun.

Jednání už neprobíhala s firmami, ale přímo se Švédskem jako státem. Ministři obrany dojednávali podrobnosti a 15. června 2004 byla smlouva podepsána.

První letadla, která se Švédsko několik let snažilo do Česka protlačit, konečně přiletěla na konci dubna 2004.

Akce letounů gripen
datum akce
25.10.2006 o pomoc požádal pilot dopravního letadla nizozemské společnosti KLM, který měl podezření, že se za letu otevřel nákladový prostor, gripen letadlo ve vzduchu zkontroloval
13.10.2006 dvě stíhačky doprovodily letoun thajských aerolinií, který ztratil radiové spojení
18. 8. 2006 stíhačky pomohly německému letadlu, které nad územím ČR ztratilo spojení
22.5.2006 letouny průletem nad Prahou uctily památku zesnulého generála a válečného pilota Františka Peřiny
18.4.2006. dvě stíhačky doprovázely nad českým územím vietnamský boeing, který ztratil kontakt s řízením letového provozu
13.11.2005 letouny pomáhaly arménskému letadlu, které ztratilo spojení
24.8.2005 vůbec první ostrá akce stíhaček - dva gripeny doprovodily turecké letadlo, které ztratilo rádiové spojení