V promluvě k téměř třiceti tisícům poutníkům a věřícím během hlavní mše před bazilikou Nanebevzetí Panny Marie obvinil část politiků ze snahy omezovat svobodu církve.

"Obě naše tradice, svatováclavská i cyrilometodějská, jsou u nás živé. A my cítíme, jak paradoxní je snaha některých politiků zužovat svobodný prostor pro církve. Myslím na náš tolik kritizovaný zákon o církvích i na odmítnutí smlouvy mezi Vatikánem a ČR naším parlamentem," řekl Vlk.

Pouť věnována novému uspořádání Evropy

O smlouvě s Vatikánem se v dopise poutníkům zmínil také apoštolský nuncius Josef Ender, který mimo jiné uvedl, že věří v důvěryhodné plnění spolupráce mezi katolickou církví a vedením státu. Požádal také obě strany o sebepochopení při vyjednávání o česko-vatikánské smlouvě.

Při mši, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kardinál Vlk připomněl křesťanské tradice a postavení poutního Velehradu. Ten při své návštěvě v roce 1990 nazval papež Jan Pavel II. spojnicí východní a západní Evropy. Celá pouť ve Velehradě pak byla věnována právě rodícímu se novému uspořádání Evropy.

Během bohoslužby přinesli zástupci věřících z osmi zemí podílejících se na Středoevropských katolických dnech obětní dary. Například zástupci Bosny a Hercegoviny předali dřevěný kříž se jmény jedenačtyřiceti katolíků vyvražděných muslimy při etnických čistkách ve farnosti Uzdol v roce 1993. K darům z Čech, Moravy a Slezska patřila váza s nápisem Kristus - naděje Evropy a trnová koruna upletená v Jáchymově. Oběti přinesli i zástupci věřících ze Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska a velehradské farnosti.

Ke svatému přijímání před bazilikou přišel i ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU - ČSL) a několik lidoveckých poslanců