Článek
Do společnosti podle dalšího tehdejšího člena představenstva Čunka dosadil jeden ze zhruba pěti investičních fondů, který Zevetu ovládal. "Každý fond měl v představenstvu svého zástupce, zbylá místa obsadili pracovníci podniku. Proč byl v Bojkovicích zrovna Čunek a jakou měl vazbu na investiční fond, který zastupoval, už si bohužel nevzpomenu," uvedl jeden z tehdejších členů představenstva, který chtěl zůstat v anonymitě.
Dluhy v řádu mnoha desítek miliónů korun Zeveta zdědila ještě z osmdesátých let, kdy si mimo jiné vzala úvěr od Komerční banky na výstavbu speciálních objektů, do kterých se měla soustředit vojenská výroba.
K prodeji Zevety novému vlastníkovi za 66 miliónů došlo po první vlně kupónové privatizace v roce 1993, kdy do jejího vedení zasedl i Čunek. Ten se podle pamětníků tehdejších poměrů ve firmě prý snažil od roku 1993 do 17. ledna 1995 spolu s dalšími členy představenstva najít pro Zevetu strategické partnery, a to i v zahraničí.
Cestu na sanaci dluhů nenašli
"Cestu na sanaci dluhů se však nedařilo nalézt. Věřitelé se pak rozhodli pro okamžité řešení neutěšené situace a bojkovická společnost skončila v konkurzu," dodal jeden z tehdejších členů představenstva.
Čunek, který se po volbách do obecních zastupitelstev v roce 1994 dostal na tři měsíce zároveň do funkce místostarosty Vsetína, se v roce 1998 stal vsetínským starostou, kterým je dodnes.
Bojkovická Zeveta byla v osmdesátých letech se slavičínskou i vsetínskou Zbrojovkou a dalšími podniky součástí Závodů všeobecného strojírenství Brno. V Bojkovicích byla výroba zaměřena na ruční granáty a signalizační munici.
V současné době se bojkovický holding, který pouze převzal název po zkrachovalé Zevetě, zabývá ve svých dvou závodech výrobou dílů pro automobilový průmysl a vývojem i výrobou výbušnin, zbraní a střeliva.