Článek
Čeští školáci na druhém stupni si mají znalosti slovenštiny osvojovat hrou - říkankami, písničkami, doplňováním kvizů a tabulek. V pěti pracovních listech většinou hledají k českým slovům ta slovenská. Dozvídají se, co chce říci Slovák, když použije výrazy lopta, gombík či ťava.
Žáci najdou v pomůckách i informace o SR, Vysokých Tatrách, příslovích, pohádkách, hradech a zámcích nebo ročních obdobích. Hrají si například na turisty, srovnávají ceny za zájezd v ČR a SR, zkoušejí rozpoznat slovenské názvy měsíců v roce, zorientovat se v předpovědi počasí, vaří halušky s brynzou. "Pracovní listy se osvědčily, zpestřily hodiny češtiny, " zhodnotila projekt učitelka Vítězslava Hlaváčová z Gymnázia Voděradská v Praze.
Zapomínání slovenštiny mezi dětmi a mládeží je podle pedagogů způsobeno jak slábnoucími kontakty mezi Českem a Slovenskem, tak mizením slovenštiny v médiích v ČR, zvláště v televizi. Školáci se teď s ní setkávají nejčastěji prostřednictvím hudby. Výzkum katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci z let 2000 až 2003 ukázal, že více než dvě třetiny tehdejších žáků nebyly schopné přeložit výrazy ze slovenštiny, pokud se nepodobaly českým slovům.
Z příruček pro školy:
úryvek z knihy:
Neboj sa, dievčička, - povedia tie holúbky, - ale počuj, čo ti povieme. Donesieme ti oriešok, ty ho otvor, nájdeš v ňom šaty, oblečieš sa do nich a choď na tanec! My ti zatial všetko popreberáme. Aleže nepovedz nikomu, kto si, odkial si!
Jen necelých 36 procent dětí znalo prezidenta SR. Naopak přes 71 % oslovených si vzpomnělo na začátek slovenské hymny, i když melodii často komolili. Školáci si byli nejjistější při otázce, jaké je hlavní město SR. Bratislavu správně určilo skoro 95 % z nich.