Čeští školáci na druhém stupni si mají znalosti slovenštiny osvojovat hrou - říkankami, písničkami, doplňováním kvizů a tabulek. V pěti pracovních listech většinou hledají k českým slovům ta slovenská. Dozvídají se, co chce říci Slovák, když použije výrazy lopta, gombík či ťava.

Žáci najdou v pomůckách i informace o SR, Vysokých Tatrách, příslovích, pohádkách, hradech a zámcích nebo ročních obdobích. Hrají si například na turisty, srovnávají ceny za zájezd v ČR a SR, zkoušejí rozpoznat slovenské názvy měsíců v roce, zorientovat se v předpovědi počasí, vaří halušky s brynzou. "Pracovní listy se osvědčily, zpestřily hodiny češtiny, " zhodnotila projekt učitelka Vítězslava Hlaváčová z Gymnázia Voděradská v Praze.

Zapomínání slovenštiny mezi dětmi a mládeží je podle pedagogů způsobeno jak slábnoucími kontakty mezi Českem a Slovenskem, tak mizením slovenštiny v médiích v ČR, zvláště v televizi. Školáci se teď s ní setkávají nejčastěji prostřednictvím hudby. Výzkum katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci z let 2000 až 2003 ukázal, že více než dvě třetiny tehdejších žáků nebyly schopné přeložit výrazy ze slovenštiny, pokud se nepodobaly českým slovům.

Jen necelých 36 procent dětí znalo prezidenta SR. Naopak přes 71 % oslovených si vzpomnělo na začátek slovenské hymny, i když melodii často komolili. Školáci si byli nejjistější při otázce, jaké je hlavní město SR. Bratislavu správně určilo skoro 95 % z nich.