Kolik dluží ministr, lze zjistit pouze po návštěvě Sněmovny

Pokud někdo má zájem si je prohlédnout, musí se dostavit osobně do sněmovní knihovny a nechat se zaregistrovat tak, aby bylo možné kdykoli dohledat data o tom, čí záznamy ho zajímaly, kdy a jak dlouho je studoval.

Teprve pak dostane vstupní heslo na internetovou adresu, kde jsou údaje uloženy.

Zatímco dříve mohli informovat veřejnost o majetkových poměrech politiků novináři, teď jim podle zákona hrozí pokuta až sto tisíc korun. Poslanci totiž loni přijali zákon o střetu zájmů, který sice veřejným činitelům ukládá přiznat přírůstky majetku ve funkcích či dluhy a hypotéky, ale zakazuje je dále zveřejňovat. Zákon platí od 1. ledna 2007.

Registr, který je přístupný přes heslo na internetu, již naplnilo prvních dvanáct dokumentů. Jedenáct z patnácti členů první Topolánkovy vlády do čtvrtka splnilo zákonem stanovenou povinnost a poslalo mandátovému a imunitnímu výboru formulář, v němž oznamují, jaké měli vedlejší aktivity, zda si pořídili nějaký majetek a zda mají nějaké dluhy.

Zákon jim uložil, že musí uvést tyto údaje za letošní rok, což v praxi znamená, že až na malé výjimky všechny formuláře obsahují nulu. Zajímavé jsou tedy jen ty tři, v nichž členové vlády uvedli své dluhy.

"Ne, nesouhlasím s tím, abyste uveřejnili údaje z registru," prohlásil ministr vnitra Ivan Langer (ODS) na otázku Práva, zda je možné otisknout něco z jeho prohlášení. Přitom fakt, že si vzal před léty hypotéku, oznámil již dříve on sám.

Stejně jako premiér Mirek Topolánek, který přiznal, že se zadlužil kvůli pořízení svého 8,5miliónového bytu na pražských Hradčanech hypotékou. A je paradoxem, že některé informace včetně hypotéky lze najít veřejně v katastru nemovitostí. Stačí k tomu znát jen adresu či některý z osobních údajů člověka, o kterého se někdo zajímá. Topolánek si vzal hypotéku 5,25 miliónu, jak říká jeho veřejně přístupná smlouva o pořízení bytu právě na katastru. A kolik už splatil? To už je sněmovní tajemství zjistitelné jen po registraci.

Zákaz zveřejňování se týká především novinářů. Na tom se shodli předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Miroslav Kala (ČSSD), ministr Langer i šéf Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec.

Jejich názor sdílí i místopředseda Nejvyššího soudu Jaroslav Bureš. Podle něho každý, kdo informaci z registru získá, s ní musí zacházet jako s osobním údajem. "Veřejně v tisku s ní tedy nelze pracovat tak, že se hodí v plen," řekl Právu.

"Konkrétní údaje lze zveřejnit tehdy, když je podezření, že jde o střet zájmů. Pokud např. někdo zveřejní, že si vydělal jako advokátní koncipient nějaké peníze, a pak se zjistí, že dané advokátní kanceláři z pozice své funkce přihrál něco, pak je to střet zájmů a lze to již zveřejnit. Samotný údaj, kolik a kde si činitel přivydělal, stejně jako jeho majetek či dluhy zveřejnit nelze," hájí utajování údajů z přiznání politiků a státních zaměstnanců Kala. Podle něj "to vzbuzuje jen závist a on nevidí veřejný zájem v tom, aby se to zveřejňovalo".

S jeho názorem ale nesouhlasí David Ondráčka z protikorupční organizace Transparency International, podle něhož novináři, kteří budou tisknout konkrétní údaje z registru, k tomu nepotřebují mít podezření.

"Záleží na právním výkladu, ale podle mě nenastane nic, novináři mají právo zveřejnit informace, aniž by přitom museli mít podezření, že došlo k porušení zákona," je přesvědčen Ondráčka. Přitom Transparency International spolupracuje s Langrem na protikorupčních opatřeních.

Podle Langra když se rozšiřoval okruh těch, kdo budou muset přiznávat své majetky a příjmy, sledovala se tím i ochrana osobních údajů. "Politiků je jen nepatrný zlomeček. Jsou tam stovky státních zástupců, politiků, soudců a dalších, a proto se zvolila filozofie zpřístupnění, nikoli zveřejnění. Protože musí existovat veřejná kontrola a i ochrana soukromí těch lidí," je přesvědčen Langer.

Stejný argument použil také Němec. "V zákoně je zpřístupnit, nikoli zveřejnit," řekl Právu.

Na otázku, zda je to v pořádku, Kala i Němec reagovali zdrženlivě. Němec jako státní úředník nechtěl komentovat rozhodnutí poslanců, Kala připomněl obavu politiků, že zveřejněním jejich majetku by si tak leckdo mohl vytipovat jejich obydlí jako cíl krádeže. K námitce, že stejně každý může do registru nahlédnout, uvedl, že ale bude zaregistrován a bude jasné, kdo a kdy do dokumentů nahlížel. "To byl jeden z argumentů, když se o zákonu rozhodovalo," řekl.

O to, aby tato kontrola byla přísná a důsledná, se zasadil nejvíce právě Langer. Po létech, kdy kdokoli mohl přijít do parlamentu a po předložení občanského průkazu libovolně listovat v prohlášeních ústavních činitelů, bude tak nyní každý, kdo se bude zajímat o majetky politiků, pod drobnohledem. A hlavně nesmí nikde o tom, co viděl, mluvit.

Dvanáctým dokumentem v současném registru je dopis ministryně Džamily Stehlíkové (SZ), která oznamuje, že kvůli administrativním potížím se může své psychiatrické ordinace vzdát až k 15. březnu.

Chybí oznámení od čtyř členů Topolánkova prvního kabinetu. Alexandr Vondra a Tomáš Julínek (oba ODS), kteří jsou zároveň senátory, ale kvůli chybě v zákonu o střetu zájmů mohou přiznání podat až příští rok. Zůstali tak dva dlužníci. Exministři obrany Jiří Šedivý a pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS).

Jak řekl Právu Kala, výbor počká ještě do 22. února, kdy se má sejít k jednání, zda něco nepřijde poštou. "Pak bude zahájeno řízení," řekl. Provinilcům opakovaně hrozí pokuta až 30 tisíc korun.

Kala předpokládá, že se budou někteří hájit tím, že pokračují v druhé vládě, nicméně výbor všechny funkcionáře již před časem obeslal s informací o platnosti nového zákona a povinností z něho vyplývajících. "Náš výklad je takový, že přiznání musí podat po skončení funkce, i když pak pokračují. Proto na takové výmluvy nebudeme brát ohled," řekl.