Dodala, že celou dobu poběží v Česku diskuse, kterou završí rozhodování parlamentu. V pořadu zopakovala, že je proti tomu, aby se o základně rozhodovalo v referendu, a souhlasí, aby se Česko k protiraketové obraně připojilo.

Podle ní by placení politici neměli přehazovat svou odpovědnost na občany. Podle jejího soupeře, stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka ale politici nedostali od voličů o americké základně vyjednávat mandát. "Žádná z našich stran neřekla před volbami, že něco takového chystáme nebo, že se něco takového bude stavět," řekl Zaorálek.

Dodal, že ČSSD vadí, že protiraketová obrana USA vychází ze stejné strategické koncepce jako je princip preventivních válek, které vláda Georga W. Bushe rozpoutala v Afghánistánu a Iráku. "Mezi obranou a útokem je relativní rozdíl," uvedl Zaorálek. Grémium ČSSD v pátek rozhodlo, že je proti umístění radaru a že podporuje vypsání referenda.

Parkanová odmítla, že by mohly být rakety použity útočně. "Není to systém útočný, ale obranný. V tomto smyslu, dovolte mi to slovo. Filozoficky je tento systém ušlechtilý v tom, že pokud se zaměří proti útočným raketám, vezme jejich sílu a jejich smysl," řekla Parkanová.

ČSSD se podle Zaorálka nelíbí smlouva pouze s USA. Pokud by byla dohoda na protiraketové obraně v NATO, nebyl by to pro soc. dem. problém. S protiraketovou obranou USA podle Zaorálka nesouhlasí Francie, Kanada a skandinávské země.

Zaorálek nevěděl o rozhodnutí vlády

Parkanová včera uvedla, že přístup ČSSD ohrožuje důvěryhodnost Česka, protože první, kdo Spojeným státům nabídl vést diskusi o možné účasti, byl v roce 2002 bývalý ministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík. Pokračování technických konzultací potvrdila v roce 2004 na tajném jednání vláda Vladimíra Špidly.

Zaorálek o tomto jednání nevěděl, i když byl předsedou Sněmovny. "Byl jsem členem Bezpečnostní rady státu, na žádném jednání se tento bod prostě neobjevil. Pro mě ta informace byla tajná nebo neznámá stejně jako pro vás," řekl Zaorálek. Podle něj Tvrdík Američany odkazoval na svrchované rozhodnutí českého parlamentu.

Kritika Parkanové dopadla ale i do vlastních řad, protože v tehdejší vládě seděli i ministři KDU-ČSL. Například šéfem diplomacie byl Cyril Svoboda, který o konzultacích s USA věděl.

Svoboda v listopadu 2005 přitom řekl, že jeho úřad ani česká vláda o zapojení do protiraketové obrany nejednají. Potvrdil však své prohlášení z července 2003, že počítá se zapojením ČR do systému tím způsobem, že nemusí jít přímo o rozmístění raket. "Bavíme se o míře, odkud, kde začneme," dodal tehdy.

Podle Parkanové hlavním argumentem pro zapojení se do systému USA je to, že hrozí rakety z Íránu a Severní Koreje. S tím nesouhlasí Zaorálek, podle něj ani jeden z obou států není schopen vypálit mezikontinentální raketu.

Parkanová také uvedla, že podobné radary jsou umístěny ve Skotsku a Dánsku. Toto tvrzení nadzvedlo Zaorálka, protože radar je umístěn v Grónsku. "Podobné radary se nebudují 60 kilometrů od hlavního města, ale na Aljašce či v Grónsku," uvedl.