Připomněl veškeré výhody, které podle něj pro bezpečnost Česka z umístění základny budou plynou.

"Vláda chystá odpověď, kde se zřejmě pozitivně vyjádříme k tomu, že zahájíme jednání," prohlásil Topolánek. Zopakoval, že kabinet nepředpokládá vypsání referenda a rozhodnout by měl parlament a prezident.

Vláda: Zdědili jsme to po ČSSD

Ačkoli vláda považuje umístění základny za krok, který odpovídá zájmům Česka a je v souladu se záměry NATO, nejde o její iniciativu, nýbrž o záměr, který zdědila po předchozí vládě soc. dem.

To Topolánek připomněl na adresu nejsilnější opoziční strany, která požaduje detailní informace o jednání a kvůli radaru mj. chce mimořádnou schůzi Sněmovny. "Nacházíme se v bodě minus jedna a nejsme o nic dál, než v roce 2002," uvedl premiér když hovořil o začátcích jednání s USA. Byli to podle něj již bývalí ministři obrany Jaroslav Tvrdík a Miroslav Koudelka, kteří začali s konzultacemi.

Vláda nechce nic tajit

Narozdíl od minulých vlád ale prý Topolánkův kabinet nehodlá nic tajit. "Jedna věc, kterou vám slíbím, je, že budeme poskytovat vždy relevantní a korektní informace," řekl poslancům zahraničního, branného, ústavně právního a bezpečnostního výboru premiér.

Vyjádření nejen premiéra, ale také ministrů zahraničí, obrany a zástupců generálního štábu české armády naznačila, že radar by pro Česko měl být výhodou. Topolánek odhaduje, že pokud jednání s USA povedou k dohodě, v letech 2008 až 2010 by se začalo se základními pracemi na radaru, v letech 2011 až 2012 by se uskutečnily testy a následně uvedení do provozu.

Česko zatím podle premiéra nemá jasno v požadavcích, které klást na Američany. Jednají o nich experti. "Mně připadají nespravedlivé ty výtky médií, že my jsme ti naivní hlupáčci, proti Polákům, kteří jasně ví, co chtějí," řekl premiér novinářům. Česko si podle něj dopředu žádné podmínky neklade. "Vyjednávací pozice z naší strany bude jasně precizovaná a budou tam i aspekty tohoto charakteru," dodal. Myslí si, že nic jasného není zatím v tomto ohledu ani v Polsku. "Náš souhlas se zahájením jednání nikterak nepředznamenává jejich výsledek," zdůraznila ministryně obrany Vlasta Parkanová a dodala: "Mandát rozhodnout je plně v rukou zákonodárců."

Rozpaky ze Schwarzenberga

A obavy Ruska a Číny? Ty jsou podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga (za zelené) neopodstatněné. Dokumentoval to také náčelník generálního štábu Pavel Štefka, podle kterého technické parametry radaru rozhodně neumožňují sledování pohybu v obou zemích. Umístění radaru podle něj zvýší prestiž země.

Schwarzenberg zároveň zdůraznil, že NATO počítá s tím, že americký protiraketový systém v budoucnu využije jako základ alianční obrany. Postoje spojenců k umístění radaru v Česku jsou podle něj buď pozitivní, nebo minimálně neutrální. "Co se týče obrany Evropské unie, jde o akademickou, kavárenskou diskusi," řekl. Unie podle něj o vojenské obraně svého teritoria vůbec neuvažuje. Role Severoatlantické aliance a USA proto bude i v příštích desítkách let nezastupitelná, míní.

Právě vystoupení šéfa diplomacie ale vyvolalo u některých poslanců bez ohledu na stranickou příslušnost rozpaky. Schwarzenberg, který byl silně zdravotně indisponován, četl téměř patnáct minut, místy nesrozumitelně, připravené podklady, čímž vyvolal v tvářích některých přítomných úsměvy. Situaci nakonec zachraňoval šéf výboru pro obranu Jan Vidím (ODS), který se obrátil na přítomné slovy, že již nebudou trápit pana ministra, která má silnou chřipku.