Článek
Jak se z učitelky a občanské aktivistky bojující proti Temelínu stane ministryně školství?
Musíte být v dobré politické straně, která bude ve správný čas na správném místě. Zastávat v ní odpovídající pozici a mít důvěru kolegů. U zelených se vše stalo, proto i já jsem se z aktivistky stala političkou poměrně rychle. Že jsem profesí učitelka, považuji za plus, ale ne rozhodující předpoklad pro ministerskou funkci.
Právě na vaši osobu ale padala ostrá slova kvůli údajné nekompetentnosti...
Počkejte... Ty výtky mi přijdou dost nespravedlivé, zaznívaly zejména z ČSSD. Opravdu jsem přišla z Českého Krumlova, z regionu. Neseděla jsem několik let ve Sněmovně, ale to přece ze mě hned nedělá špatnou kandidátku na ministryni! Kritiku přijmu, až budu v resortu čtyři roky a udělám nějaké konkrétní chyby. A tohle nálepkování předem je nesmyslné.
Hodně politiků, hlavně mužů, vstupovalo do vysoké politiky bez zkušeností. Ani pan Miroslav Kalousek nemá ekonomické vzdělání a je ministr financí (pozn. vystudoval VŠCHT). ČSSD měla ve stejné funkci Bohumila Sobotku, absolventa právnické fakulty. Ani jeden z nich přesto nečelil neustálým dotazům, zda funkci zvládne.
Nejostřeji, před televizními kamerami, se do vás pustil šéf ČSSD Jiří Paroubek. Váš kolega Martin Bursík vás musel dokonce chvíli držet za ruku. Proč?
Zvedala jsem se, že odejdu. Paroubek mě rozčílil. Nejsem z cukru, ale ten výrok na jednání nepatřil jaksi lidsky, a to leccos snesu a jako politik jsem na leccos připravená. My jejich politiky také nenapadáme, nekádrujeme. Nikdy jsem se třeba nevyjadřovala k tomu, zda pan Michal Hašek je vzhledem ke svému mládí kompetentním předsedou sněmovního klubu soc. dem.
Je také zajímavé, že na tom jednání, u jednoho stolu se mnou seděl i předseda KDUČSL Jiří Čunek, který je rovněž ve vládě a má jen střední školu. A vidíte, nikdo, ani Paroubek, mu rychlý postup z regionální politiky ani možnost, že by neměl patřičné vzdělání a zkušenosti z vysoké politiky, nevyčetl. Nevím, proč se sociální demokrati zaměřili právě na nás, ženy.
Chcete tím říci, že žena ve vládě Mirka Topolánka je pro ČSSD lepším cílem než muž?
Ze strany sociální demokracie, a zvláště pana Paroubka jsem si ale všimla, že často ženy kritizuje. Pustil se snad do všech, co získaly od voleb ministerské posty. Spíše než za nějaký jeho osobní problém bych to označila ze nezvyk mít ženy v tak vysokých funkcích. Strany by prostě měly vzájemně respektovat volbu jiných stran. Ani my jsme nekritizovali KDU-ČSL, že si vybrala do čela pana Čunka, i přesto že se nám nelíbilo, jak řešil stěhování neplatičů ve Vsetíně.
A nedráždíte protivníky svým výrazně negativním postojem vůči Temelínu?
A já vám odpovím takhle - co když oni dráždí mě? Proč bych nemohla mít občanský postoj, že jsem proti výstavbě jaderných elektráren v Česku, proti rozšiřování stávajících a že nevěřím v jadernou budoucnost ani Česka, ani Země. Pro mě není jádro cesta k blahu lidstva. Mimochodem uran jednou dojde a my už teď musíme hledat nové zdroje elektřiny. A vážně mě štve, že se u nás nepřipouští jiný názor než Temelínu fandit. Jako občanka prostě jeho bezpečnosti nevěřím.
A jako ministryně, členka vlády?
Jestli narážíte na kauzu, že jsem v rakouském tisku řekla, že bude brzy uzavřen... (na chvíli se odmlčí), já znovu opakuji, že vše vzniklo špatným překladem dané pasáže z němčiny do češtiny. Jako členka vlády respektuji uzavřené koaliční smlouvy. Podle nich se nebudou stávající jaderné elektrárny v ČR rozšiřovat ani se nebudou nové stavět.
Takže věříte, anebo nevěříte Temelínu?
Trvám na svém občanském postoji. Sázíme na atom a uhlí, ale ono to už dlouho nepůjde. Právě naše děti budou řešit, že na Zemi docházejí nerostné suroviny. A co potom?
Ale v Německu se o návratu k jádru opět diskutuje...
Počkejte, to není úplně pravda. V Německu se teď v tvrdé debatě řeší, zda budou prodlužovat životnost stávajících jaderných elektráren, síly pro a proti jsou půl na půl. Pokud vím, o nových se tam vůbec nemluví. Česku v oblasti alternativních zdrojů ujíždí vlak. Tady, když se řeknou obnovitelné zdroje, většina lidí si vybaví větrníček za chalupou. A přitom větrných elektráren by u nás mohlo vzniknout na vhodných oblastech, kde to fouká, až tisíc.
Právě větrníky mnohým vadí, jsou hlučné a hyzdí krajinu. Samozřejmě by nestály tam, kde je lidé nechtějí, ani třeba v chráněných krajinných oblastech. A když jsme u odporu občanů - jak dlouho se snaží stát vybudovat skladiště jaderného odpadu? Roky. S jakým výsledkem? Žádným. Myslím si, že lidé raději uvidí za domem větrnou elektrárnu než zmíněné skladiště.
Pojďme k vašemu resortu. Zkusíte odhadnout, jak dlouho budete ministryní školství?
Chci vydržet co nejdéle. Neříkám tím, že celé čtyři roky, ale budu pracovat, jako bych je měla. Situace v parlamentu je poměrně složitá. Může se klidně stát, že koaliční vláda nebude schopná prosadit reformy, které prosadit chce, a pak budou zelení usilovat o předčasné volby. * Považujete české školství za dobré? V průměru ano, dokazují to i mezinárodní studie. V určitých oblastech jsme dokonce velmi dobří, jinde máme co dohánět.
Máte dceru. Studuje na státní, či soukromé škole?
Moje dcera chodí na českokrumlovské základní škole do druhé třídy. Je tam velice spokojená, má hodnou paní učitelku a ani jedna nemáme důvod cokoli měnit. A vůbec. Jako samoživitelka nemám na drahou soukromou školu ani potřebné finanční prostředky.
Jako ministryně se přestěhujete do Prahy a plat se vám výrazně zvedne. Ani tehdy nezamíří dcera třeba na francouzské lyceum?
Ne. Opravdu věřím, že státní školy jsou kvalitní. A nepovažovala bych pro sebe za dobrou vizitku, kdyby moje Kateřina, dcera ministryně školství, zamířila na elitní soukromou školu. Když už mám volit nějakou nestátní, vsadila bych na alternativní, mimo jiné waldorfskou, budující větší individualitu žáků. Při hledání vhodné pražské školy pro Kateřinu budu zvažovat i tuto možnost.
Jak vůbec vypadá koncepce "zeleného" školství?
Zelení považují oblast za klíčovou. Začínat s výchovou řešení globálních problémů se musí odmala. V rámcových vzdělávacích plánech existuje tzv. průřezové téma - environmentální výchova, v níž se ekologické problémy řeší. Učitel může k teorii přidat i poučení, vydat se s dětmi například na skládku odpadu. Společně zjistí, co se s odpadky děje po odhození do popelnice a kam se vozí. Pak může následovat hodina, během níž se debatuje o třídění odpadu. Podobný projekt se prolíná více předměty, tento biologií a fyzikou.
Budou za vás pokračovat zahájené školské reformy?
Školství nemůže prodělávat otřesy každý půlrok anebo rok. Učitelé, žáci, rodiče musejí vědět, že resort se nemění při příchodu nového šéfa ode zdi ke zdi. Mé předchůdkyni Petře Buzkové (ČSSD) se podařilo prosadit nový školský zákon a já chci ve změnách pokračovat.
Ceníte si tedy nejvíce z předchůdkyň Petry Buzkové?
Cením si všech. Paní Buzková udělala opravdu hodně práce. Setkala jsem se i s paní Miroslavou Kopicovou (nestraník v první vládě Mirka Topolánka), která navíc bude na ministerstvu dále na jednom projektu pracovat. Už jsem říkala - nechystám žádné personální čistky na ministerstvu ani převratné novinky v českém školství.
Přesto, v čem budou vaše změny?
Chtěla bych odbourat přijímací zkoušky na střední školy. Žáci by se na ně dostávali jednodušeji, bez stresů. Jejich budoucnost by nezávisela na jednom testu. Rozhodovala by třeba výstupní hodnocení základních škol.
A co když si na žáka učitel zasedne a napíše mu špatné hodnocení. Hodnocení nesmí být špatnou slohovkou, kterou učitel píše, protože musí. Jsem také rozhodně proti přepisovat dosavadní známky do slov. Hodnocení má upozornit školu, na níž chce žák studovat, na jeho talent a co jí může přinést.
Chystáte návrat k podání více než jedné přihlášky na střední školy?
Rozhodně. V tom jsme zajedno se všemi koaličními partnery. Osobně bych dokonce uvítala systém, kdyby žáci mohli podat přihlášek, kolik chtějí. Personál středních škol by v rámci přijímaček měl více administrativy, ale nejdůležitější jsou přece děti, ne?
Říkáte, více by přibylo práce, tím se dostáváme k evergreenu ministrů školství a to jsou platy učitelů.
Jejich platy by měly být nad státním průměrem. Mají vysokoškolské vzdělání, stejně jako lékaři a ekonomové v bankách. Mzdy jsou přitom o desítky tisíc nižší. Za zvýšení platů pro pedagogy budu bojovat stejně jako moji předchůdci.
A co zavedení státních maturit. Stále se odkládají, padají různé termíny. Jaký je ten váš?
tNejsou ještě zcela připraveny, ani finančně, ani organizačně. Třeba chybí proškolování učitelů. Nevím teď, zda dva roky na jejich zavedení, jak se uvažovalo, budou stačit. S určením pevného termínu jsem proto hodně opatrná.
Mluvila jste o zrušení přijímacích zkoušek na střední školy. Největší problém je ale dostat se na ty vysoké. Zmizí brzy přijímačky i tam?
Přála bych si to a některé vysoké školy je ostatně už dnes nevypisují. Plošné zrušení přijímacích zkoušek ale možné není. Chybí potřebné kapacity učeben, nejsou ani pedagogové, ani peníze ve státním rozpočtu. Celkově je hodně omezení pro úplné otevřené vysokých škol. Navíc na ty nejprestižnější by stejně asi musely přijímačky zůstat.
Co je to prestižní škola?
To jsem řekla špatně. Nemám na mysli, že by přijímačky byly například vždy na Karlově univerzitě, ale to, že by zůstaly na oborech, po nichž je největší poptávka: na právech, psychologii, velké části uměleckých oborů a tak dále. Stát musí zajistit, aby ze škol vycházeli absolventi, kteří najdou práci. A tisíce absolventů psychologie ročně v Česku? Nevím, nevím.
Neulehčilo by otevření vysokých škol zavedení školného? Zelení jsou proti školnému. Přináší sociální bariéry pro méně movité studenty, neúměrně zatěžuje rodinné rozpočty sociálně slabších. Přece nechceme, aby v Česku na vysokých studovali jen bohatí.
A vy osobně pro školné jste?
Ne. Podívejte se, už teď vyjde studenta, jeho rodiče měsíc na vysoké škole na šest až sedm tisíc korun. Započítávám náklady na dopravu, bydlení, jídlo a třeba nákup učebnic. I kdyby školné znamenalo nárůst částky jen - a to říkám v uvozovkách - o tisíc korun měsíčně, je to moc.
Ale ODS pro školné je. Nehádáte se ve vládě? Přečtěte si programové prohlášení trojkoalice. Stojí v něm: vláda školné nezavede, otevře však diskusi o financování vysokých škol ze soukromých zdrojů.
V prohlášení vlády však stojí i cíl více zpřístupnit vysokoškolské vzdělávání. Z čeho se bude výuka případných nových studentů platit?
Opakuji, ze soukromých zdrojů. Vysoké školy by rovněž měly opustit teoretickou rovinu, zakonzervovanou akademičnost. Propojit více bádání s praxí. Když začnou spolupracovat s průmyslem, což ostatně některé dělají, peníze k nim doputují. Další finance na nová místa na univerzitách přicházejí v posledních letech také z Evropské unie. Školství už dávno není popelka, rozděluje 130 miliard korun.
Kudy by se tedy české vysoké školství mělo ubírat?
Do regionů. Právě na vysokých školách v menších městech by měla v příštích letech místa pro studenty přibývat. Pražské univerzity a jejich fakulty už kapacitu asi příliš nezvýší, ale třeba v Ústí nad Labem probíhá teď přeměna zchátralé nemocnice v kampus pro deset tisíc studentů. Funguje tam i spolupráce státu a soukromého sektoru, část nákladů na projekt platí soukromý investor. Po jeho dobudování zvýší Univerzita Jana Evangelisty Purkyně počet posluchačů ročně o stovky.
Jsme tedy zpět v regionech a vy jste nadále místostarostkou Českého Krumlova. Berete za funkci plat?
Ne. Proč? Beru plat za jednu práci, momentálně jsem ministryní školství. Post místostarostky teď nevykonávám. S rezignací na něj jsem čekala, až jak dopadne hlasování o vládě ve Sněmovně. Teď už je jasné, že příští měsíce, roky budu v Praze, ne místostarostkou v Krumlově. Chci se ale vracet i do krumlovské komunální politiky, zůstanu proto v tamním zastupitelstvu. Myslím si, že být ministryní a neplacenou zastupitelkou zároveň jde. Ale uvidím.