Článek
O omluvě pro Ferenčíkovou rozhodl minulou středu Vrchní soud v Olomouci. Případ je vyvrcholením kauz romských žen, které nedobrovolnou sterilizací přišly o možnost rodit další děti. Lékaři se hájili tím, že všechny souhlas k zákroku podepsaly a další těhotenství by je ohrozilo na životě.
Za zákrok se neplatí
Mezi nejčastější důvody dobrovolné sterilizace v Česku patří antikoncepce, vícenásobný císařský řez a nemoc rodičky. Tento zákrok podstupují především ženy mezi 40-44 lety. "Údaje za roky 2004 a 2005 nejsou k dispozici," řekla Právu Jana Wiesnerová z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
"Pro ženu, která neplánuje další děti, je sterilizace vhodná antikoncepce. Každá žena si ale musí uvědomit, že sterilizace je nezvratný zásah do jejího života. Už nikdy nebude mít možnost rodit děti," sdělil Právu předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Podle platného zákona z roku 1972 se nemůže ke sterilizaci rozhodnout každá žena. Musí totiž splnit jedno ze tří kritérií daných zákonem. Je třeba, aby dosáhla věku 35 let, nebo už porodila minimálně čtyři děti, anebo trpěla vážnými zdravotními problémy. Podle Dvořáka by se takové podmínky měly zrušit.
"Bereme tím ženě právo kontrolovat svoji porodnost," uvedl Dvořák. Odborná společnost doporučuje uzákonit dobrovolné rozhodnutí žen, které chtějí sterilizaci podstoupit. Podle Dvořáka by to uvítaly všechny ženy, které jsou přesvědčeny, že splnily své reprodukční poslání. Návrh zákona leží na stolech úředníků ministerstva zdravotnictví od roku 1990.
Sterilizace se u nás provádí bezplatně, výkon hradí pojišťovna. "Kdyby se uzákonila dobrovolná sterilizace jako jedna z forem antikoncepce, pak by si ji samozřejmě musela každá žena hradit ze svých vlastních prostředků," řekl Dvořák.
Vyhlášku obcházejí diagnózou strachu
"Právní úprava dobrovolné sterilizace zůstala na úrovni předpisu komunistického ministerstva zdravotnictví z roku 1972, i když je naše země signatářem několika mezinárodních dohod, které ji zavazují, že svým občanům umožní svobodně a zodpovědně rozhodovat o počtu dětí," uvedl sexuolog Radim Uzel. Jedinci, kteří se rozhodnou překonat úskalí této vyhlášky, to nemají jednoduché. Někteří jsou však úspěšní.
"Jedné pacientce se podařilo přesvědčit odborného psychiatra, že její strach z otěhotnění dosáhl už takové intenzity, že se vlastně jedná o duševní nemoc. A jelikož jsou takovéto paranoidní stavy opravdu uvedeny v seznamu zdravotních indikací zmíněné ministerské vyhlášky, povolili úředníci ženě sterilizaci.Ta ihned po výkonu konstatovala naprosté zlepšení svého duševního stavu. Vymizely poruchy spánku a přestaly jí pronásledovat děsivé představy," vzpomenul Uzel na jeden z případů.