Ne že by se snad rýži na Moravě opravdu nedařilo. Číňanům se to však ani letos, čtvrtý rok po sobě, nepodařilo ověřit - ani nezaseli. "Bylo tu od nás pět techniků, tři měsíce jsme jednali s úřadem práce, aby dostali pracovní povolení, ale mezitím jim skončilo vízum, takže se museli zase vrátit domů. S úřadem práce byl problém. Nemá asi cizince rád," stěžuje si lámanou češtinou Liu Sou Din, který si kvůli pěstování rýže před třemi lety zahradnictví v Březolupech pronajal.

Slovácko - rýžový ráj?

Je sice stále přesvědčen, že vzhledem k podobné zeměpisné šířce je Slovácko pro pěstování čínské plodiny ideální oblastí, ale už nadobro rezignoval. "Už to dál zkoušet nebudu. Stojí to spoustu času, také letenky pro techniky jsou drahé a technici už ani nemají zájem sem po této zkušenosti ještě někdy jet," říká Liu.

Představitelé hradišťského úřadu práce jsou stížnostmi Číňanů překvapeni. "Správní řízení o udělení pracovního povolení stále běží. Vůbec nevím, že jejich technici mezitím odletěli. Číňané loni dostali pracovní povolení na rok a o nové oficiálně požádali předminulý týden," tvrdí František Dostálek, vedoucí odboru poradenství a trhu práce.

Narazili na úředníky a vedro

Na problémy s úřady se ale Číňané vymlouvali už loni a předloni. Jejich specialisté prý dostali pro změnu pozdě vízum, takže propásli ideální okamžik, kdy zasít. "To opravdu musí dělat naši specialisté. Existuje dvě stě druhů rýže a jen technik musí s ohledem na půdu vybrat ten správný," hájí Liu, proč si na to potřebuje přivézt z Číny specialisty.

Rýži chtěl v případě úspěchu pěstovat ve velkém. Měl spočítáno, že by byl levnější než velkoobchody. Napoprvé, před čtyřmi lety, se mu na kaskádovitých políčcích rýže skutečně uchytila. Rostliny vyrostly do půlmetrové výšky, ale pak v extrémně horkém létě uschly. Od té doby už se Liu se svým rýžovým experimentem nikdy tak daleko nedostal. Pro příště prý bude experimentovat s něčím jiným. "Zkusíme teď v zahradnictví pěstovat květiny a stromy pro zahrady," plánuje.