Posledním případem, kdy náš soud vrátil dítě českého rodiče do ciziny, je exekuce šestileté Sáry Barao. Za velkého pláče matky a dcery byla v Praze předána otci, který si ji odvezl domů, do Portugalska.

Ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková v pondělí řekla Právu, že jim otec záhy telefonoval, že neví, co má s dcerou dělat. "Doslova uvedl: Ona nejí, jenom křičí a chce vyskočit z okna. Nevím, co si tu s ní mám počít, nevím si s ní rady," řekla Vodičková.

"Je to skandál. Především nechápu, jak můžou naše soudy rozhodovat tak, že dítě, které se narodí v Česku, klidně přikáží odvézt do ciziny. Ta situace by se měla konečně začít řešit," tvrdí.

Ombudsman Otakar Motejl ale vloni v podobné kauze - vydání dětí do Argentiny - velkou část odpovědnosti za dramatické tahanice o děti narozené v národnostně smíšených manželství připsal českým rodičům. Vyzval je k respektování zahraničních soudů a práva partnera na styk s dětmi. Upozornil, že náhlým odjezdem ze zahraničí, kde dítě vyrůstalo, se z Čechů stávají únosci. Jejich následná šance u soudů v cizině na svěření potomků do opatrovnictví se výrazně snižuje.

Pozor na Haagskou úmluvu

Počty takových konfliktů rok od roku narůstají, stejně jako počty sňatků Čechů s cizinci. V roce 2005 bylo 5400 svateb národnostně smíšených párů, což bylo o 420 více než o rok dříve. Nejčastějšími partnery našich občanů jsou Slováci, Němci, Vietnamci, Ukrajinci a Američané.

Počet sňatků Čechů s cizinci
rok počet sňatků
2002 4547
2003 4647
2004 4980
2005 5400
Zdroj: Český statistický úřad

Část novomanželů se rozhodne žít v Česku, další odjíždějí budovat domovy do ciziny. Neklape-li následně párům soužití, není výjimkou, že čeští občané volí překotný odjezd domů. Mají-li dítě, zapomínají na nutnost mít vycestování schválené partnerem.

V tomto případě se ale dopouštějí porušení tzv. Haagské úmluvy, vlastní dítě totiž unesou. Česká republika poté nemá jinou možnost, než nezletilé a mladistvé vydat do státu, kde původně žili.

Odborníci upozorňují, že podobné spory mezi rodiči děti těžce snášejí, odrážejí se velmi špatně na jejich psychice. Soudy by ale konflikty měly rozhodovat až v poslední řadě. "Exekuci na dětech považuji za jejich systematické týrání," okomentovala jejich násilné odebírání úřady Vodičková.