"Současné teploty patří k výjimečným začátkům ledna. V jejich srovnávání s minulostí jsme ale odkázaní pouze na dochované záznamy z měření. Jen pro zajímavost, z kronik ale víme, že se na Vánoce i ve středověku koupali lidé v Rýně," řekla Právu Jaroslava Kalvová z Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (UK).

Její kolega z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Miroslav Trnka varuje před možnými důsledky nezvykle vysokých teplot. "Největší obavy mám z toho, že nebude dostatečná sněhová pokrývka, na jaře tak nedojde vsakováním sněhu k přirozené obnově zdrojů vody v půdě. Když se přidá suší rok, hrozí Česku velká sucha," řekl Právu. Situaci zhoršuje i loňský suchý podzim.

Nedostatek vody by výrazně ohrozil zejména úrodu polních plodin. "Během vegetační sezóny by jim chyběla vláha. Tyto věci ale nedokážeme předem zcela domyslet. Budeme muset čekat," konstatoval Trnka. Dodal, že zima ale ještě může přijít, což by však zase ohrozilo již probouzející se ozimy, mimo jiné pšenici.

S možným nástupem únorových mrazů počítá ředitel Ústavu životního prostředí z Přírodovědecké fakulty UK Martin Braniš. "Krátkodobě příroda podobné výkyvy zná a umí se s nimi vyrovnat. Já sám si pamatuji z dětství, že jsem jeden leden chodil v kraťasech. Za týden, dva mohou přijít mrazy, ostatně se očekávají," řekl Právu.

S rozmary počasí podle Braniše bojuje především člověk, jenž si zvykl využívat přírodu jako zásobnici a žehrá pak na to, že mu pomrznou třeba rozkvetlé stromy. Dávat letošní teplou zimu do souvislosti s globálním oteplením je podle něj poněkud předčasné. S nárůstem rozmarů počasí je ale prý nutné počítat.