Článek
Zeman osobně přítomen nebyl, i když ho šéf strany a předseda vlády Vladimír Špidla pozval. Pro Zemanovu nominaci hlasovala podle předsedy klubu sociálnědemokratických poslanců Milana Urbana naprostá většina členů výboru. Na dotaz, zda považuje Zemanovo zvolení prezidentem za možné, odpověděl, že to reálné je. Výbor, který je nejvyšším orgánem mezi sjezdy, rovněž podle Urbana doporučil sociálnědemokratickým zákonodárcům prosazovat tajnou volbu. "Mou povinností jako předsedy poslaneckého klubu je prosazovat jeho usnesení," dodal. Odmítl odhadovat, zda dostane Zeman při volbě prezidenta všechny hlasy poslanců ČSSD.
Zemanovi vyšly obě podmínky, které si pro kandidaturu na prezidenta stanovil již loni - zvítězil v podzimním stranickém referendu a první pokus zvolit hlavu státu poslancům a senátorům ve středu nevyšel - [celá zpráva].
Klausovy šance rostou
Šance Václava Klause pro druhou prezidentskou volbu vzrostly. Komunisté totiž dali najevo, že jsou ochotni čestnému předsedovi ODS uvolnit cestu na Hrad i v případě, že by proti němu stál expremiér Miloš Zeman.
"Buď dáme hlasy kandidátu soc. dem., nebo budeme zvažovat, zda tím menším zlem není kandidát, který reprezentuje všechny občany, který je reprezentativní navenek státu, ale v oblasti sociální politiky třeba máme odlišné názory," připustil v sobotním pořadu Špona na ČT místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Upřesnil, že by takovým člověkem mohl být i Klaus. "Asi by to nebyly přímé hlasy, spíše by tu šlo o snížení kvóra ve třetím kole," řekl Dolejš v diskusi s Klausem.
Unionisté nejsou nadšeni
Zemanova nominace nepotěšila představitele Unie svobody-DEU, která o tomto víkendu v Brně volí nové vedení. "Asi nám nezbude, než litovat, že se nepodařilo najít společného koaličního kandidáta," uvedl před novináři úřadující předseda unie Ivan Pilip.
Pilip zopakoval, že pro unii Zeman symbolizuje mnoho negativních věcí a je pro ni obtížně přijatelný.
Jeden z kandidátu na nového šéfa, dosavadní místopředseda US Robert Kolář nebyl Zemanovým jmenováním překvapen. "Překvapivý může být ten průběh (ÚVV ČSSD). Pokud to bylo skutečně tak hladké, tak asi ta část ČSSD, která nechce Miloše Zemana, zřejmě předpokládá, že volbu s Milošem Zemanem stejně absolvovat musíme," uvedl Kolář na dotaz Práva. Tudíž podle Koláře Zemanovi odpůrci doufají, že expremiér nebude v druhé volbě zvolen a v dalších volbách kandidovat nebude.
Zemana nepodpoří ani lidovci
Zeman nebude prezidentským kandidátem vládní koalice. Po zástupcích Unie svobody-DEU to odmítli i představitelé KDU- ČSL. Nevyloučili ale zcela možnost, že by Zeman, jehož na prezidenta navrhlo vedená ČSSD, mohl nějaké lidovecké hlasy při páteční volbě hlavy státu získat.
Václav Klaus ani Miloš Zeman, kteří jsou zatím jedinými uchazeči o post prezidenta pro druhou volbu hlavy státu, nejsou kandidáty pro křesťanské demokraty, řekl novinářům v Brně předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Za spekulace označil informace, že někteří lidovci pro Zemana zvednou ruku. "Doufám, že všichni naši poslanci a senátoři budou hlasovat podle doporučení své vlastní strany," uvedl Svoboda. Lidovci zřejmě do druhé volby prezidenta s žádným novým kandidátem nepůjdou. "Ale ještě je čas, je možné dva dny před volbou případně někoho kandidovat, ale nejeví se to moc pravděpodobné," uzavřel.
"Zapšklý Pilip"
Klaus se také ohradil vůči výroku odstupujícího úřadujícího předsedy US-DEU Ivana Pilipa v sobotním Právu. Ten vyloučil, že by unionisté Klause podpořili. "Při tajné volbě nelze nic zcela vyloučit, ale já jsem skutečně přesvědčen, že Václav Klaus žádný náš hlas nedostal a že ho nedostane ani v budoucích volbách. Je pravda, že o tom, zda máme či nemáme zastavovat Zemana Klausem, jsme v naší straně diskutovali, ale jen krátce; velice rychle jsme se shodli na tom, že negativa, která spatřujeme u obou těchto politiků, jsou taková, že nemůžeme volit jednoho ani druhého," uvedl Pilip ještě před sobotní nominací Zemana.
"Nerozumím panu Pilipovi. Nežiju v zapšklosti něčím, co se odehrálo více než před pěti lety. Považuji za smutné, jestli on a někteří další v podobné zapšklosti žijí a divím se," řekl Klaus.
"Nekonfliktní profesor" stojí o hlasy komunistů
Klaus ve středu navštívil zákonodárce KSČM. Dolejš ke schůzce poznamenal, že, pokud by by měl vycházet ze srovnání Pitharta a Klause, tak "pan profesor vystoupil nekonfliktním způsobem a definoval jednoznačně, že antikomunismus v chování ODS považuje za historickou etapu, překonanou."
Klaus na to uvedl: "Já bych upřesnil to slovíčko. Spíše bych řekl, že já jsem vždycky antikomunismus jako takový považoval za slabou, nedostačující doktrínu. Slabý nedostačující pohled a vždycky jsem se mračil na ty lidi, kteří neměli už ve svém zásobníku názorů nic jiného, než právě tuhletu věc."
Klaus také přiznal, že o podporu komunistů stojí: "Tak pro mě by bylo samozřejmě dobré, kdyby hlasy nedali mému protikandidátovi, ale dali je mě. To je naprosto jasné." KSČM se zatím nerozhodla, zda do druhé volby nasadí vlastní osobnost a koho případně podpoří. Jednat o tom bude příští týden v úterý.
Své sehraje i postoj k Iráku
Roli v rozhodování komunistů může sehrát Klausovo stanovisko k případné válce v Iráku. "Mé postoje jsou dlouhodobě známé. Já jsem nikdy nebyl ten, kdo volal hrrr na ně, hurá na Bagdád nebo něco jiného. Vstup do války je skutečně tak vážná věc, že se občas obávám toho, jestli všichni hlasující berou dostatečně na vědomí, o čem hlasují a jaké to má dlouhodobé dopady," uvedl Klaus.
Bývalý předseda ODS připomněl postoj jiných spojenců USA jako Francie, které se pro své rozhodnutí snaží získat co nejvíce času. "Myslím, že jsme zbytečně poskočili kupředu a není to vůbec zapotřebí." Klaus byl jedním ze čtyř poslanců ODS, kteří nepodpořili americkou žádost v souvislosti s případnou vojenskou akcí v Iráku.
Dolejš na to reagoval slovy: "Mohu vyslovit akorát lítost, že své velké autority, kterou nepochybně pan čestný předseda v ODS má, nevyužil k tomu, aby pro svůj názor získal své kolegy."
