Klaus odmítl ve čtvrtek podobu vlády, jakou mu předložil Mirek Topolánek. [celá zpráva]

"Pokud prezident sdělí své výhrady, pak je to možné," myslí si třeba Josef Blahož z Ústavu státu a práva Akademie věd.

"Může říci své výhrady, když ale premiér na jmenování bude trvat, pak se prezident nemůže vzbouřit," soudí zase Vladimír Balaš z plzeňské Západočeské univerzity. Dodal, že nejvyšší zákon státu nestanoví žádný termín a prezident si "může dát na čas."

"Prezident sice může vyjádřit své pochybnosti, ale neumím si představit, že by vládu vetoval," souhlasí s tímto výkladem Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj by se kabinet neměl posuzovat podle toho, jestli má nebo nemá zajištěnou podporu ve Sněmovně.

O tom, že prezident by měl respektovat Ústavu mluvil i předseda Strany zelených Martin Bursík. "Vládu jsme sestavili podle našeho nejlepšího svědomí, vybrali jsme kvalitní lidi," řekl v České televizi Bursík.

Problém měl i Havel

Spor ohledně povinnosti prezidenta respektovat premiérovy návrhy při obsazování vládních křesel se již objevil před pěti lety. Tehdy prezident Václav Havel několik týdnů otálel se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra místopředsedou vlády. Havel přiznal, že má vůči Grégrovi výhrady. Nakonec ho však do funkce místopředsedy kabinetu premiéra Miloše Zemana ale jmenoval.