Hlučín podmiňuje umístění vojenského hřbitova tím, že se nebude podílet na finančních nákladech výkupu dvou hektarů pozemků u nového hřbitova v místní části Březiny, tak i při výstavbě hřbitova a jeho údržby. Jak ale upozornil starosta David Maňas (ODS), výkupy mohou trvat dlouho.

"U dvou pozemků totiž dosud neznáme majitele a další čtyři jsou zatíženy zástavou. To vše musíme vyřešit. Nedovedu si však představit, že bychom to dnes neodsouhlasili, vždyť na Hlučínsku tehdy muselo narukovat do německé armády dvanáct tisíc místních chlapů," uvedl starosta. Levicovým zastupitelům se nelíbilo, že materiál dostali až v den jednání a navrhovali odložení rozhodnutí.

"Jde o závažné rozhodnutí, navíc názor obyvatelstva není jednotný, slyšíme i nesouhlas," uvedl František Košař (KSČM). Naopak Petr Adamec (KDU-ČSL), bývalý starosta Hlučína, se zase setkal mnohem více se souhlasnými názory. "Hlučín nejde do žádného finančního rizika, jen se zasloužíme o důstojné pohřbení vojáků, kteří tehdy neměli na výběr," prohlásil.

Ostatky dlouho ležely v pronajatém továrním skladišti, později je česká armáda převezla do svých prostor v Brdech. Původně měly spočinout v pražských Strašnicích, ale projekt finančně zkrachoval. Hlučín, který kdysi patřil k Prusku, byl ve válce součástí Říše a místní zde rukovali do wehrmachtu. Pohřbení v Německu nepřicházelo v úvahu, protože podle zástupců spolku bývá zvykem uložení v zemi, kde muži padli.