Bureš sice zůstává místopředsedou Nejvyššího soudu, ale již tam nesmí soudit. Bureše do funkce místopředsedy nedávno jmenoval prezident a rozhodnutí ústavních soudců na to nemá žádný vliv. V platnosti zůstávají také všechna Burešova dosavadní rozhodnutí jako soudce Nejvyššího soudu. Jeho jmenování místopředsedou napadla Brožová v jiné kompetenční žalobě, o které Ústavní soud dosud nerozhodl.

Brožová je srozuměna s tím, že Bureš prozatím u soudu zůstane. "Místopředsedou zůstává. Může se věnovat typicky správní činnosti. Může se věnovat legislativním návrhům nebo sjednocování soudních rozhodnutí," řekla Brožová.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podle tiskového prohlášení ministerstva respektuje závazné rozhodnutí Ústavního soudu. Zdůraznil ale,  tímto rozhodnutím bylo zrušeno jen přidělení JUDr. Bureše k Nejvyššímu soudu ČR, nebylo však zpochybněno jeho jmenování soudcem ani místopředsedou Nejvyššího soudu ČR. Ministr spravedlnosti se též ztotožňuje se snahou prezidenta republiky řešit problémy Nejvyššího soudu ČR jmenováním doktora Bureše místopředsedou tohoto soudu.

Bureš je rozhořčen

Bureš je dnešním rozhodnutím rozhořčen. "Nebýt toho, že jsem místopředsedou, byl bych na dlažbě, musel bych se začít balit. Vyplývá z toho, že se člověk může ocitnout na dlažbě z rozhodnutí Ústavního soudu, což dosud nenapadlo mě a myslím že ani žádného jiného právníka v zemi," řekl Bureš. Domnívá se také, že by mohl i nadále soudit, ale chce počkat na písemné vyhotovení nálezu a jeho argumentaci.

Ústavní soud již Brožové jednou vyhověl, když zrušil její odvolání z funkce prezidentem. Ministerstvo spravedlnosti Bureše přidělilo k NS právě v čase nejistoty, kdo stojí v jeho čele. Proto nežádalo Brožovou o souhlas, což zákon jinak vyžaduje.

"Rozhodnutí bylo nezákonné a současně i protiústavní. Pan ministr (Pavel) Němec byl několikrát upozorněn, že souhlas předsedkyně chybí, a přesto v podstatě svévolně prohlásil, že bude postupovat tak, jak postupoval. To prostě Ústavní soud nemohl ponechat nedotčeno," řekl po vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Osobní či právnický spor?

Brožová považuje Bureše, který mimo jiné kandidoval na prezidenta a byl ministrem spravedlnosti, za příliš politického člověka. Bureš již dříve řekl, že za jednáním Brožové vidí osobní spor. Ona naopak tvrdí, že Bureš celý právnický problém týkající se jmenování soudců Nejvyššího soudu strhává do osobní roviny.

Všechny články o kauze
Klaus jmenoval soudcem i Bureše
Brožová zažaluje i jmenování soudce Bureše
Prezident dosadil exministra Bureše do Nejvyššího soudu
Brožová opět žaluje Klause u Ústavního soudu
Podle Bureše je část ústavních soudců proti němu podjatých
Bureš: ÚS porušil moje práva na spravedlivý proces

Bureš několikrát vyjádřil obavy o nezávislost Ústavního soudu. O většině jeho soudců, "s výjimkou několika nových", hovoří jako o přátelích, známých či bývalých kolezích Brožové. Volal po veřejném ústním jednání, na kterém by se mohl vyjádřit k okolnostem jmenování a sdělit svůj právní názor. Ústavní soud však na dnešek avizoval jen veřejné vyhlášení nálezu.

Kancelář prezidenta se k dnešnímu rozhodnutí zatím blíže nevyjádřila, čeká na jeho písemnou podobu. "Pokud však nešlo o nějaké pouze formální pochybení ze strany ministra spravedlnosti, jednalo by se o další krok na nebezpečné cestě, kdy soudní moc postupně přebírá moc politickou na úkor exekutivy, jež stojí na výsledcích demokratických voleb," uvedl ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek.