Článek
Zelení odsoudili hlavně "deportaci" romských rodin do vzdálených míst. "Strana zelených jednoznačně odsuzuje zejména deportaci do míst vzdálených až stovky kilometrů," uvádí se v prohlášení.
Čunek, který je vsetínským starostou a senátorem, kritiku odmítl. Řekl, že zelení jeho projekt neznají. "V zásadě se dá říci, že neví, co mluví. Jestli chtějí takové usnesení přijmout, aby se z nějakého důvodu odlišili, tak mě to nechává chladným. Je to jejich věc," prohlásil.
Současně ale zelení uvedli, že v případné účasti Čunka ve vládě, kterou začínají vyjednávat s ODS a lidovci, nevidí problém. Návrh na to, aby zelení podmínili vstup do vlády tím, aby v ní nebyl Čunek, sice na republikové radě zelených zazněl, ale byl drtivou většinou zamítnut. O Čunkovi se hovoří například jako o možném ministrovi pro místní rozvoj, podle jiných úvah by mohl vést ministerstvo sociálních věcí.
Kritika Strany zelených na Čunkovu adresu není nová - zelení k němu měli výhrady kvůli romské problematice již předtím, než s ODS a lidovci začali znovu jednat o společné vládě.
Stěhování na Jesenicko
Vsetín pod Čunkovým vedením v říjnu vystěhoval romské neplatiče ze zchátralého pavlačového domu v centru do kontejnerových bytů na okraji města. Část rodin pak radnice přesunula na Jesenicko, kde jim pořídila rozpadající se domy. Romové je mají 20 let splácet.
Čunka za to kritizovali ochránci lidských práv, romští aktivisté i někteří politici včetně lidovců. Romské organizace se kvůli Čunkovu postupu obrátili i na prezidenta Václava Klause, který vystěhování neplatičů nájemného za hranice měst označil za "méně šťastnou metodu" řešení tohoto problému. Současně ale prohlásil, že není na místě obce za případný sporný postup "lacině odsuzovat".
Podle některých politiků i médií pomohlo vystěhování romských neplatičů nájemného a to, jak se Čunek v této věci angažoval, ke zviditelnění tohoto politika na celostátní úrovni. Někteří Čunka v této souvislosti označují za populistu.
Podle nedávné odborné analýzy existuje v ČR přes 300 chudinských romských domů a čtvrtí, v nichž by mohlo žít až 80 000 lidí. Zhruba třetina z těchto "ghett" vznikla v poslední době. Romové do těchto míst navíc často nepřišli sami, ale byli sem sestěhováni cíleně. Experti varují před dalším zhoršováním stavu.