Hlavní obsah

Ochranka budovy Svobodné Evropy slídí po kolemjdoucích

– PRAHA
Právo, Petr Blahuš

Pracovníci soukromé bezpečnostní služby, kteří střeží budovu Rádia Svobodná Evropa (RFE) v centru Prahy, digitálními kamerami a fotoaparáty natáčejí a fotografují na místech běžně přístupných veřejnosti vybrané kolemjdoucí. Jsou v civilu a okruh jejich působení zasahuje Václavské náměstí, spodní část Vinohradské a další blízké ulice až k Můstku.

Článek

Podle zdroje Práva pak ze záznamů pořizují databázi možných podezřelých, kterou odesílají do USA, zřejmě pro potřeby amerických tajných služeb. Právu to sdělil zdroj blízký RFE.

Redakce Práva zjistila, že česká policie byla v minulosti neoficiálně požádána o prověření některých vyfotografovaných osob. Oslovení bezpečnostní experti a právníci v tom vidí problém a možné porušení českých zákonů a legislativy Evropské unie.

"Je to výkon zpravodajské činnosti, a pokud je to pravda, měla by se tím podle mého velice intenzívně zabývat Bezpečnostní informační služba," řekl Právu advokát Josef Doucha.

Podle BIS je vše v pořádku

Bezpečnostní informační služba (BIS), která při ochraně zmíněné budovy podle slov svého mluvčího Jana Šuberta hraje významnou roli, si však žádné pochyby nepřipouští. "U aktivit souvisejících s ochranou RFE nezaznamenala BIS porušení zákona," odpověděl Právu v obecné rovině Šubert. Šubert je toho názoru, že pokud někdo zpracovává a třeba i do zahraničí dále předává informace získané na veřejném prostranství, nedopouští se žádného přečinu. Jako příklad uvedl zahraniční novináře u nás.

Česká republika by podle něj mohla v cizině klidně jednat stejným způsobem jako ochranka Svobodné Evropy v Praze. To je však podle názoru bezpečnostního experta, který si nepřál být jmenován, nesmysl. "Američané by na svém území takovou akci nikdy nepovolili," sdělil Právu. "To je prostě o přístupu k národní suverenitě," dodal.

Jak se k věci staví samotná stanice RFE, není jasné, protože její mluvčí Anna Šišková se s odvoláním na množnou citlivost případu odmítla k čemukoliv vyjádřit.

Status ochranky Svobodné Evropy je nejasný. Podle dostupných informací jde o českou dceřinou společnost Rádia Svobodná Evropa, jejímž hlavním úkolem je ochrana budovy.

Expert: legitimita je sporná

Bezpečnostní experti se domnívají, že podobné aktivity by soukromé agentury vůbec vyvíjet neměly. Pak by totiž šlo o výkon klasické zpravodajské činnosti, ke kterému nejsou oprávněny. "Pokud je to takto, tak se domnívám, že je to docela hodně na hraně, protože se jedná o výkon zpravodajské činnosti a o její legitimitě mám v tomto případě pochybnosti," řekl Právu bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.

Bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a předseda sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan je podobného názoru. "Pokud by tuto činnost vykonávali jen ve svém přiděleném objektu, měli by na to asi právo. Pokud to ale dělají na veřejnosti, připadá mi to přitažené za vlasy. A pokud toto dělá soukromý subjekt a ne např. státní orgán, tak na to podle mě právo nemá," reagoval Bublan.

Možný problém s ochranou osobních dat

Právní experti zase upozornili na to, že fotografování a nahrávání osob může být zásahem do osobní integrity člověka. Podle místopředsedy České advokátní komory Jana Brože záleží na konkrétním a detailním posouzení příslušných orgánů, zda by v takovém případě jednání ochranky naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu nebo zda by šlo o občanskoprávní spor.

"Je totiž rozdíl např. mezi kamerovým systémem policie nebo místní samosprávy, který může sloužit k potírání kriminality, a takovýmto soukromým monitoringem," dodal Brož. To podle něj neznamená, že by se věcí neměly zabývat české orgány činné v trestním řízení. "Orgány činné v trestním řízení nemusí ani čekat na podněty lidí, kteří se mohou cítit poškozeni. Podle zákona jsou povinni jednat z úřední povinnosti i sami. Stejně tak může např. konat i Úřad na ochranu osobních údajů," poznamenal Brož.

Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Hana Štěpánková vysvětlila, že pro legalizaci takové databáze je nutná registrace u úřadu. "Musí být jasně řečeno, k jakému účelu tato databáze vznikne a jak budou lidé o tom, že v ní figurují, informováni. Jinak je ta věc velmi problematická," upozornila mluvčí.

Vedoucí katedry ústavního práva Univerzity Karlovy (UK) Václav Pavlíček v této souvislosti Právu řekl, že tu existuje paralela s praxí poskytováním údajů o leteckých cestujících do USA. "V tomhle se Evropská unie dostala s USA do sporu, když po ní Amerika vyžadovala citlivé údaje o všech cestujících na linkách směřujících do Ameriky," uvedl Pavlíček.

Podle tiskové mluvčí úřadu vlády Michaely Novotné neexistuje žádná dohoda mezi Českou republikou a RFE týkající se výměny nebo předávání informací bezpečnostní povahy. Tuto informaci potvrdily také ministerstvo vnitra, zahraničních věcí a Policejní prezidium.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám