Proto se chce obrátit na předsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka, aby schůzku zástupců všech parlamentních stran svolal. "Český soud opakovaně svým rozhodnutím zpochybnil dekrety prezidenta Beneše. To nemohu a nebudu napadat. Ale odporuje to tomu, co my, politici říkáme mj. i v Česko-německé deklaraci. Politická vůle a dohoda je v rozporu, jak konají soudy. Rozhodně nechci docílit toho, aby soudy konaly pod tlakem politiků, ale politici budou muset říci, že to, co říkali dosud, vlastně neplatí, a dekrety je možné prolamovat," zdůvodňoval Dostál svou snahu.

Zástupci všech parlamentních stran ve středu ve Sněmovně Právu potvrdili, že pokud taková schůzka bude, pak se jí zúčastní. Zapochybovali však o tom, že by z tohoto setkání měl vzejít nějaký dokument, mj. i proto, že politici nemohou do konání soudů nijak zasahovat.

Komunisté se schůzce nebrání, unionisté ji vítají

To zdůraznila místopředsedkyně KSČM Zuzka Rujbrová. Podle ní je justice skutečně nezávislá se všemi klady i zápory. "My se můžeme do jisté míry divit, ale ovlivňovat ji můžeme jenom zákony, které přijímáme," řekl Právu s tím, že se nebrání žádné schůzce, na níž by se hovořilo o aplikační praxi soudů v oblasti restituční legislativy.

Podle předsedy US-DEU vicepremiéra Petra Mareše by taková schůzka mohla být prospěšná. "Mohli bychom tu hovořit na téma, jak zákonem, možná i ústavním, zaručit to, že některé majetkové poměry a pod., které vznikly po válce, jsou doopravdy neměnitelné. A na tom se politická reprezentace shoduje. Kdyby se nám podařilo takovou cestu najít, pak by nám to mohlo pomoci řešit některé problémy, které máme strach otevírat, abychom nenarušili tuto zásadu," uvedl Mareš.

Nečas: Šílené výroky soudců

Schůzku k tématu restitucí v souvislosti s Benešovými dekrety by přivítala i ODS. Jak řekl Právu její místopředseda Petr Nečas rozhodně by se měly hledat cesty řešení, neboť pokud budou soudy rozhodovat obdobně jako v případě Kinského, pak půjde o obrovské majetky, jejichž přesuny se dotknou prakticky každého občana.

"Jen nevím, jak bychom mohli jako představitelé zákonodárné moci něco udělat s naprosto šílenými výroky soudců, které naznačují, že jsou nezávislí, ale v tomto případě na zdravém rozumu. Zpochybňovat zabavení majetku u lidí, kteří byli prokazatelně nacisty, jen na základě naprosto formálních administrativních detailů, jako že někde na dokumentu z roku 1946 chybí razítko, nebo že má být kulaté a je hranaté, to vzbuzuje nedůvěru k myšlenkovým pochodům dotyčného soudce," řekl Nečas.

Podání k Ústavnímu soudu?

Jediný, kdo zapochyboval o účelnosti takové schůzky, byl místopředseda KDU-ČSL a Sněmovny Jan Kasal. "Pokud by se totiž uskutečnila, pak bude obtížné pro politiky, aby nějakým způsobem komentovali rozhodnutí soudu. Politická deklarace proti pravomocnému rozsudku, vůbec nic neznamená. Já vidím jiné nástroje, které mají k dispozici, a tím je např. podání k Ústavnímu soudu," prohlásil Kasal.

Dodal, že pokud jsou špatné zákony, podle nichž soudy rozhodují, pak "je třeba se nad nimi zamyslet a navrhnout jejich změnu takovou, která by promítla do zákonodárství to, co je v této chvíli obecně sdílenou jistotou, že totiž Benešovy dekrety platí," zdůraznil Kasal.