Většina lidí (52 procent z 1100 dotázaných) si myslí, že Senát zbytečně zdržuje přijímání zákonů. 48 procent respondentů je ale toho mínění, že posuzování zákonů v Senátu předchází různým legislativním chybám učiněným Poslaneckou sněmovnou.

46 procent dotázaných je toho názoru, že Senát může nahradit Poslaneckou sněmovnu v případě jejího rozpuštění a zmírnit tak případnou ústavní krizi.

Skoro polovina lidí (48%) se také spíše přiklání k názoru, že díky způsobu senátních voleb mají voliči větší šanci svého senátora lépe znát a mít přehled o jeho působení ve funkci. Větší část lidí se také domnívá, že senátoři hájí zájmy svého regionu.

Stejný je poměr odpůrců a zastánců myšlenky, že Senát je stabilizujícím prvkem, který utlumuje případné velké změny v důsledku výkyvů volebních preferencí a politických nálad po volbách do Sněmovny.

Senát je výtvorem politických stran

Více než polovina lidí (54 procent) souhlasí s tvrzením, že Senát vznikl ze snahy politických stran posílit svoje postavení. Většina dotázaných (58 procent) odmítla tezi, že senátorům nejde o stranické zájmy a že jsou na stranách nezávislí.

Oproti předcházejícímu průzkumu z listopadu 2002 se snížil počet těch, kteří pokládají horní komoru za zbytečné vyhazování peněz a že účelem jeho ustavení bylo posílení pozice politických stran. Ubylo však i těch, kteří se domnívají, že se posuzováním návrhů zákonů v Senátu předchází různým chybám, že senátoři jsou méně závislí na politických stranách a že Senát by byl schopen Sněmovnu nahradit.

Kladně se vůči Senátu častěji vyjadřují lidé s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol a stoupenci ODS, kritičtější jsou naopak voliči ČSSD a KSČM.