Pravomocný rozsudek padl na Okresním soudu v Ústí nad Orlicí a jednalo se o pozemky v obci Újezd u Chocně.

"V tomto případě již bylo rozhodnuto o vydání majetku," sdělil Právu předseda soudu Jiří Blahoň. Dodal, že Kinský rovněž vyhrál další dvě nebo tři žaloby, byť zatím nepravomocně.

Ministr kultury se zděsil

Rozhodnutí soudu vyděsilo ministra kultury Pavla Dostála. "Skutečnost, že dnes je vrácen nějaký malý kousek pole, je precedens. Protože když se může Kinskému vrátit malý kousek pole, tak proč by se mu nemohlo vrátit pět, deset, či sto hektarů lesa? Když se může vrátit sto hektarů, tak proč ne vila a když vila, tak proč ne palác Kinských na Staroměstském náměstí?" řekl ministr Právu. Dodal rovněž, že Pandořinu skříňku poprvé otevřel Ústavní soud, když svým rozhodnutím umožnil uznání restitučních požadavků, které souvisely s Benešovými dekrety.

Dostál poznamenal, že bohužel bude muset respektovat rozhodnutí soudu: "Je to strašlivé, protože v případě Kinského - jak o tom svědčí veškeré dokumenty - jen naprosto slepý soudce, který navíc neumí ani slepecké písmo, může rozhodnout, že dekrety v souvislosti s Kinským nebyly použity oprávněně."

Dostál dále uvedl. "Ano, souhlasím s tím, že může najít nějaké formální pochybení, že někde chybí datum, či něco bylo doručeno pozdě, ale jestliže někdo má zřetelnou nacistickou minulost, pak vracet mu v této chvíli 1,5 hektárku je výsměchem všem těm, kdo zahynuli v Osvětimi třeba proto, že nesouhlasili s postoji některých svých spoluobčanů, kteří se přihlásili k německému občanství a k Německé říši."

Také Milan Knížák, ředitel Národní galerie, která z části v paláci sídlí, se dalších soudních rozhodnutí obává. "Ano, bojíme se velice, ale zároveň věříme, že se snad ten svět už úplně nezbláznil a že nebudeme vracet nacistickým potomkům majetek. Je nehorázné, že soud pominul všechny okolnosti, vychází jenom z formálních náležitostí a nebere v úvahu meritum věci," uvedl Knížák.

Kinský se cítí povzbuzen

Rozhodnutí ve prospěch Kinského naopak vzbudilo sebevědomí jeho advokáta Jaroslava Čapka, který jej rovněž považuje za precedenční. "Pokud budou soudy věcně posuzovat důkazy, pak ani jinak rozhodnout nemohou," řekl Právu.

Jako hlavní argumenty uvádí, že jeho klient nikdy nepozbyl československého občanství, jak tvrdí protistrany. Navíc míní, že ve sporu není podstatné, jestli rodiče Kinského byli či nebyli nacisté.

"Drtivou většinu majetku totiž nezdědil můj klient po svém otci, ale pradědovi, který zemřel v roce 1904.Otec a prastrýc mého klienta byli pouhými poživateli a správci dědictví, nicméně dědicem byl ustaven právě až František Oldřich," prohlásil s tím, že možnost odkázat majetek svému ještě nenarozenému potomkovi umožňoval Obecný zákoník občanský platný až do roku 1950. "Potvrdil to dědický soud v roce 1942," dodal advokát.

Spory se rozběhly plnou parou

V současné době se žaloby řeší na několika soudech. Například příští týden proběhne u středočeského krajského soudu odvolací řízení o část lesů na Rakovnicku. To se bude zabývat odvoláním Lesů České republiky, které nesouhlasí s rozsudkem rakovnického okresního soudu, jenž jejich vlastnictví přiřkl Kinskému.

Po prázdninách by měl ústeckoorlický soud rozhodnout o osudu několika rybníků, které nyní vlastní firma Rybářství Litomyšl. Tento spor sice Kinský loni prohrál, nicméně se odvolal ke Krajskému soudu v Hradci Králové a nadřízený soud rozsudek zrušil a v podstatě se vyjádřil ve prospěch knížete.

Právní zástupce Rybářství Aleš Pejchal s tím nesouhlasí a jak Právu bez většího upřesnění sdělil, hodlá soudu předložit nový argument ve prospěch svého klienta. "Teď jsem připravil zásadní vyjádření, které mění situaci," řekl. Ředitel Rybářství Oldřich Holcman pak rozhodně odmítl, že by první pravomocný rozsudek ve prospěch Kinského měl automaticky znamenat prohru pro ostatní žalované strany.

Připomíná mj. fakt, že se obec v případě pozemků na Ústeckoorlicku neodvolala a vydala pozemky víceméně dobrovolně. "Proto si myslím, že se nejedná o precedens. My rozhodně dobrovolně majetek nevydáme a pokud prohrajeme, tak se budeme odvolávat až kam to půjde, tedy až po úroveň Ústavního soudu," uvedl pro Právo Holcman s tím, že Rybářství za majetek státu řádně zaplatilo a za deset let již do něj vložilo značené finanční prostředky.

O palác Kinských zřejmě ještě letos

Spor o palác Kinských by měl podle informací místopředsedy Obvodního soudu Prahy 1 Jaromíra Jirsy proběhnout také ještě letos. "Momentálně se bude rozhodovat o vstupu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do řízení a pak by mělo být nařízeno jednání," konstatoval Jirsa.

Kinský prostřednictvím svého advokáta podal dohromady okolo 150 žalob na určení vlastnictví. Žádá mj. například navrácení Národního parku Českosaské Švýcarsko.

František Oldřich Kinský se narodil v roce 1936 Matyldě a Oldřichu Ferdinandovi Kinskému. Podle dokumentů se oba v době ohrožení republiky v roce 1938 výrazně pronacisticky angažovali a Oldřich Kinský se významně podílel na odtržení Sudet a jejich připojení k Německé říši. Po jeho smrti v roce 1938 se rodina v roce 1940 odstěhovala do Argentiny, kde žije dodnes.

František získal osvědčení o českém občanství v červenci roku 2001, kdy mu jej vydala matrikářka z Prahy 1 Jana Talmanová. Její postup následně prošetřovala policie. Žena totiž údajně vycházela z cestovního pasu Kinského, na kterém je však uvedeno nesprávné datum narození a datum byl vystaven ještě před narozením jeho nositele. Policie však nakonec případ odložila.