Článek
A to je ještě sedmnáct postů "volných", neboť dosud nebyli zvoleni předsedové komisí a zahraničních delegací. Ještě v létě přitom poslanci ujišťovali veřejnost, že výměnou za zvýšení počtu výborů omezí počet dalších orgánů, za jejichž vedení pobírají poslanci tisícové příplatky. Dokonce si na to schválili i usnesení a na pouhé tři omezili počet podvýborů, který si smějí jednotlivé výbory zřídit.
A jak to dopadlo? Odhodlání, na jehož konci měly být nižší náklady na platy parlamentních funkcionářů, se postupně hroutí jako domeček z karet. Čtrnáct výborů z minulého volebního období nabobtnalo na 17 a úměrně tomu narostl i počet placených funkcí. Z rovné osmdesátky v minulosti stojí nyní v jejich čele 98 předsedů a místopředsedů. Většina stran si totiž nenechala ujít příležitost nominovat své zástupce do těchto funkcí. Výbory se chtějí rozmáchnout Podvýborů, které jsou zaměřeny na užší problematiku než celé výbory, je nyní již 43, což dohromady dává dalších 86 placených postů.
Nárok na příplatek mají nejen předsedové, ale i místopředsedové těchto orgánů. Sice jich je méně než v minulosti, kdy si některé výbory zřídily až osm podvýborů, ale v těchto dnech minimálně dva výbory již došly k tomu, že jsou jim mantinely stanovené usnesením Sněmovny úzké. Proto si tento týden vynutily jejich zrušení. Hospodářský výbor si prosadil, že může zřídit pět svých podvýborů a školský jich chce mít také tolik. Argumentují tím, že jejich záběr je tak široký, že se bez projednávání v menších kolektivech neobejdou.
Podle šéfa školského a kulturního výboru Waltra Bartoše (ODS) například není možné, aby jeden podvýbor posuzoval vzdělávání od mateřských škol po Akademii věd ČR.
V minulosti byly podvýbory často předmětem kritiky za to, že se ve své práci nepřetrhly a scházely se jen sporadicky. Také nyní se některé z nich dosud nesešly, podle internetových stránek dokonce má část z nich právě jen zvolené šéfy a podšéfy, a tím jejich aktivity končí. Přitom většina vznikla již během září či října. O zřízení některých podvýborů se poslanci přímo "perou".
Největší zájem byl například o vězeňství, o které se přetahovaly tři výbory. Bezpečnostní výbor tvrdil, že tato problematika již tradičně patří pod něj, ústavně právní výbor jej však předběhl s tím, že on je garantem resortu spravedlnosti, a proto mu tato oblast náleží. O zřízení obdobného orgánu uvažoval i petiční výbor, ale nakonec ustoupil.
Příplatky jdou do tisíců
Navýšení platu pro funkcionáře není nijak zanedbatelné. Jestliže základní hrubý plat řadového poslance je 57 600 korun, u místopředsedy podvýboru, což je funkcionář s nejmenším příplatkem, plat představuje už 63 400 korun.
Předseda podvýboru pak shodně s místopředsedou výboru bere téměř o šest tisíc více a předseda výboru má bezmála 81 tisíc Kč. Základní plat bere pouze 52 členů komory, neboť bez příplatku zůstalo také šest místopředsedů poslaneckých klubů. Na "finanční nášup" totiž má nárok pouze jeden z místopředsedů frakcí, ostatní pracují za základ. Finance parlamentu šetří také osm ministrů, neboť ti pobírají plat od Úřadu vlády ČR.
Při čtvrtečním jednání Sněmovny se proti navyšování počtu podvýborů a tím i funkcionářů ohradili jen soc. dem. Stanislav Křeček a zelená Kateřina Jacques. Podle Křečka je hloupé, když Sněmovna mění zakrátko své usnesení. "Potom taková usnesení nepřijímejme, nepředstírejme, že chceme šetřit," komentoval požadavky výborů. Jacques se přidala s tím, že buď Sněmovna jednala při jeho schvalování lehkovážně, nebo šlo o pouhou fintu.
"Toto není seriózní. Buďto jsme dopředu věděli, že nechceme toto usnesení dodržet, nebo to bylo lehkovážné rozhodnutí. Ať tak, či onak, bylo to špatné," prohlásila poslankyně. Také ona připustila, že možnou motivací proč se zvýšil počet výborů, mohla být "snaha získat více předsednických či jiných míst".