Pleva sdělil, že v srpnu 2003 podala obec Budišov, zastoupená starostou Péťou, na Katastrální úřad v Třebíči žádost o zápis svého vlastnického práva k zámku Budišov na základě příslušného zákona. "Jenže Péťa doložil vlastnictví kopiemi, nikoli originály přídělových listin. A zápis byl proveden více než dva roky po uplynutí lhůty, ve které jsou obce povinny podat návrh na zápis do katastru nemovitostí," upozornil Pleva. Upřesnil, že zápis měl být ze zákona proveden do 30. června 2001. Přitom úřední úkon, na který se čeká týdny i déle, provedl -podle Plevy - na počkání osobně ředitel třebíčského katastrálního úřadu.

Pracovníci Moravského zemského muzea (MZM), které zámek spravuje, se o rychlém zápisu vlastnického práva na Budišov dozvěděli až později. Pozastavili se nad skutečností, že muzeum nebylo vyzváno k žádnému jednání. Třebíčský katastrální úřad jen v září 2003 oznámil provedenou změnu. MZM pak požádalo Český úřad zeměměřičský a katastrální o přezkoumání postupu třebíčského katastru. V odpovědi z prosince 2003 zmíněný úřad neshledal na postupu Katastrálního úřadu v Třebíči nic nezákonného.

Problém se zápisem pokračoval ještě u Krajského státního zastupitelství, kam dalo MZM v dubnu 2004 podnět, neboť se domnívalo, že mohlo dojít k porušení zákona. Do pouhých 14 dnů přišla odpověď, že zastupitelstvo není oprávněno v této věci k jakémukoli zásahu, vměšování. "Ptám se, zdali za tak neuvěřitelně krátkou dobu mohli posoudit, že nejsou oprávněni k jakékoli ingerenci, jak píší," řekl Pleva a dodal, že je třeba položit otázku, zda starosta Péťa chtěl zámek až v době, kdy mohl požádat o peníze z fondů EU, nebo čekal, až muzeum za státní peníze dokončí opravy na zámku?

Spolu s dalšími zadrženými - Zdeňkem Doleželem a úředníkem ministerstva zemědělství Miloslavem Řehulkou Ź je Péťa podezřelý z nezákonných postupů při čerpání finančních prostředků z evropských fondů a státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj.