Článek
Ústavní soud, krajské úřady, obecní a městské úřady a prezident republiky mají podle zhruba dvou třetin občanů takový vliv, jaký by měli mít.
Menší vliv by občané uvítali nejen v případě Evropské unie, ale také Poslanecké sněmovny (34 procent) a ministrů vlády (28 procent).
Rozhodně větší vliv by si lidé lidé přáli v případě odborů a místních a krajských úřadů (24 a 21 procent).
Nejrozporuplnějí názory zastávají lidé ohledně role Senátu. Zhruba čtvrtina lidí si myslí, že má příliš malý vliv, ale přibližně stejný podíl by si přálo jeho pozici ještě více oslabit.
| Vliv institucí na život v ČR (v %) | |||
| Instituce | příliš velký vliv | přiměřený vliv | příliš malý vliv |
| Evropská unie | 43 | 48 | 9 |
| Poslanecká sněmovna | 34 | 58 | 8 |
| Ministři vlády | 28 | 64 | 8 |
| Prezident republiky | 23 | 64 | 13 |
| Ústavní soud | 20 | 69 | 11 |
| Senát | 28 | 46 | 26 |
| Krajské úřady | 12 | 67 | 21 |
| Obecní a městské úřady | 13 | 63 | 24 |
| Odbory | 11 | 48 | 41 |
| Zdroj: STEM | |||
Průzkum potvrzuje výsledky z minulých let. Jediná změna nastala v postavení Evropské unie, která byla v polovině devadesátých let vnímána jako instituce s velice slabým vlivem na dění v Česku. Názor, že její vliv je přílišný, v posledních pěti letech převládá.
Názory na vliv jednotlivých institucí se významně neliší podle pohlaví, věku a vzdělání respondentů. Zčásti odlišné hodnocení je jen u politicky vnímaných institucí ze strany stoupenců různých politických stran. Nejvýznamnějším případem je posouzení míry vlivu prezidenta. Zatímco je jeho vliv příliš velký jen podle 14 procent příznivců ODS, stejný názor má více než dvojnásobek (30 a 34 procent) sympatizantů ČSSD a KSČM.
