Nová pravidla pro státní úředníky byla odložena proto, aby se vládě podařilo ušetřit až čtyři miliardy ze státního rozpočtu, které by jinak musela vynaložit na platy zhruba 80 000 státních zaměstnanců.

"Stav veřejných financí stále nedovoluje plnohodnotnou realizaci zákona, uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Podle něj není zákon připraven ani institucionálně,  protože bylo v roce 2004 zrušeno Generální ředitelství státní služby jako nejvyšší orgán.

Kriticky se k opětovnému odkladu zákona vyjádřil místopředseda Senátu Edvard Outrata (US-DEU). "Já se domnívám, že toto je skandál," prohlásil s tím, že schválení pravidel fungování státní správy bylo jednou z podmínek vstupu do EU. Neschválení zákona nahrává podle senátora politizaci státní správy a korupci v ní.

Novele teď k definitivnímu schválení chybí jen podpis prezidenta Václava Klause.

Zákon byl odložen už potřetí

Služební zákon byl schválen v dubnu 2002, od té doby byla ale jeho platnost už dvakrát odložena. Nynější odložení navrhla ještě vláda Jiřího Paroubka, rozhodnutí podpořil i kabinet Mirka Topolánka.

Služební zákon ukládá úředníkům nová práva a povinnosti, například skládat slib věrnosti státu a povinnost absolvovat pravidelná hodnocení. Zákon jim neumožňuje vedlejší pracovní aktivity, na druhou stranu by měli mít nárok na služební příplatky, pětitýdenní dovolenou a na odstupné ve výši pěti měsíčních platů.

Novela také upravuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních složek v části, která se týká platů policistů, hasičů a vězeňských dozorců.