I když ho v nejbližších dnech prezident Klaus znovu jmenuje ministerským předsedou, má Topolánek libovolný počet týdnů, případně i měsíců na sestavení nového kabinetu.

Teprve od chvíle, kdy představí potenciální ministry prezidentovi a ten je jmenuje, běží vládě třicet dnů do vyslovení důvěry.

"ODS asi nebude spěchat, pár týdnů je teď čas," míní lidovecký předseda Jan Kasal. Také šéf zelených Martin Bursík je poměrně skeptický k rychlosti předčasných voleb.

"Mluvit o urychlení, když pan prezident měsíce situaci blokuje, to by bylo příliš mírumilovné ve vztahu k panu prezidentovi," prohlásil Bursík. Přesto dodává: "Na první pohled to vypadá bezútěšně, ale je to ústavní cesta k vyčerpání třech pokusů."

Pondělní události při sestavování vlády
Klaus rozhodl, Topolánek má druhý pokus
Topolánek: méně stranický premiér by měl větší šanci uspět
Paroubek je ochoten v jednáních s ODS k ústupkům

Třetí pokus s otazníkem

Jenže právě případný třetí pokus může celou situaci ještě zkomplikovat. Třetí pokus o sestavení vlády je přitom klíčový, neboť prezident v tomto případě jmenuje premiéra na návrh šéfa Sněmovny. Tím je sice nyní soc. dem. Miloslav Vlček, který však ještě před svým zvolením slíbil, že se před třetím pokusem své funkce vzdá. Minulý týden svá slova v rozhovoru pro Právo potvrdil s tím, že slovo dodrží.

Soc dem. už dala několikrát najevo, že z Vlčka může příslib sejmout, když by ho po demisi kandidovala znovu a on by potřebné hlasy v tajné volbě skutečně získal. Znamenalo by to, že ve Sněmovně je "krtek" pracující pro ČSSD, v terminologii například prezidenta přeběhlík, který by pak mohl zajistit většinu i případné Paroubkově vládě. Toho se zejména ODS zjevně bojí.

Děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch přitom v pondělí v ČRo připomněl, že Vlčkův slib je "čistě politický závazek, bez právní síly, a je proto nevymahatelný".

A právě tady může vzniknout zádrhel, který zvažované předčasné volby oddálí, i když Vlček odstoupí. Sněmovna totiž nebude schopná dohodnout se na novém předsedovi.

To připouštějí i někteří politici s ohledem na letní ustavování dolní parlamentní komory, kdy se volba předsedy táhla dva měsíce. Ani pro tuto volbu neexistují žádné termíny.

Kasal: budeme v bodě nula

"Bude to velmi těžké. Budeme v bodě nula. Žádné zázračné řešení není," řekl Právu Kasal v narážce na případnou novou volbu šéfa Sněmovny. Trochu optimističtější je Bursík, podle kterého je ve hře ještě pojistka v podobě návrhu změny ústavy.

Novela předpokládá, že poslanci se mohou třípětinovou většinou, tedy 120 hlasy, dohodnout na svém rozpuštění a tím pádem umožní vypsání předčasných voleb. "Je dobře, že jsme na této pojistce začali pracovat, a možná se nám ještě bude hodit," poznamenal předseda SZ.

Ani případné schválení ústavního zákona ale ještě nedává jistotu, že se nakonec najde 120 poslanců, kteří zvednou ruku pro své rozpuštění. Proto třetí pokus je reálným řešením. Jisté přitom je, že o něj budou usilovat přinejmenším soc. dem., a proto budou také chtít znovu svého člověka v čele Sněmovny.

Pokud se na něm poslanci neshodnou, cesta k předčasným volbám se tím zkomplikuje. Teprve po selhání třetího pokusu může prezident Sněmovnu rozpustit a ústava mu dává šedesát dnů na vypsání předčasných voleb.