Článek
Topolánek v pondělí v reakci na prezidentovu nabídku ovšem také řekl, že pokud ji nakonec přijme, zkusí zformovat vládu, která by vládla nejméně do předčasných voleb. Nový kabinet by se podle něj od toho nynějšího zřejmě lišil.
"Sestavit stejnou vládu je velmi nepravděpodobné, dokonce si myslím, že šanci by měla vláda, kterou by vedl někdo méně stranický, než je Mirek Topolánek. Pokusím se pana prezidenta ptát, jestli taková možnost existuje," řekl v pondělí předseda ODS.
ČSSD chce svůj pokus
"Předpokládáme, že i druhý Topolánkův pokus bude neúspěšný. ČSSD trvá na vlastním pokusu sestavit vládu. V případě jmenování Topolánka bychom o to usilovali ve třetím kole," řekl Právu místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
"Vzhledem k tomu, že pan Topolánek při sestavování vlády při prvním pokusu neuspěl, tak tomu rozumím tak, že to může být druhý pokus vedoucí k předčasným volbám," komentoval prezidentovo rozhodnutí místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
ODS mrzí zrušená úterní schůzka na Hradě
Místopředsedu ODS, ministra vnitra Ivana Langra, Klausovo prohlášení zaskočilo. "Mně to připadne poněkud ukvapené a domnívám se, že pan prezident měl počkat až na schůzku úterní předsedů všech stran, aby si vyslechl přesně jejich stanoviska k řešení," řekl Langer Právu. Klaus se rozhodl zrušil plánovanou úterní schůzku zástupců parlamentních stran na Hradě, protože podle svých slov rezignoval na úsilí hledat dohodu "tam, kde se o ni nestojí". [celá zpráva]
"O dalším postupu se poradíme," řekl první místopředseda ODS Petr Nečas. V úterý se podle něj sejde Výkonná rada ODS. Nečase překvapilo prezidentovo rozhodnutí zrušit úterní schůzku. Obstrukce ČSSD nejsou důvodem ke zrušení setkání s dalšími čtyřmi stranami, uvedl Nečas.
Langer Právu řekl, že Topolánkovi nebude nic doporučovat. Neví prý nic o tom, že by Klaus své prohlášení s ODS předem konzultoval.
Na Hradě se chtěli sejít i lidovci a komunisté
"Jsem dost překvapená, protože jsem myslela, že prezident s rozhodnutím počká až do zítřka. Jmenovat znovu pana Topolánka ale má logiku v tom, že Topolánek nabídl duhovou koalici, kterou vidím jako rozumné řešení. Tím, kdo blokuje jednání není ČSSD jako taková, ale osobně pan Paroubek," řekla Novinkám poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
"Budeme s napětím sledovat, jestli pan Topolánek tu nabídku přijme. Pokud ano a pojal by to jako opakování svého neúspěšného letního pokusu, tak bych to musel vnímat jako zkratku k třetímu pokusu," řekl Novinkám místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Podle něj je neústupnost nejen na straně ČSSD, ale především na straně Mirka Topolánka. "Odstupující premiér nevytvořil dostatečný prostor k tomu, aby chování sociální demokracie mohlo být pestřejší," dodal.
| Pondělní jednání o vládě |
| Klaus rozhodl, Topolánek má druhý pokus |
| Topolánek: méně stranický premiér by měl větší šanci uspět |
| Paroubek je ochoten v jednáních s ODS k ústupkům |
Zelení by chtěli místo Topolánka raději nestraníka
Klausovo prohlášení nečekala ani Strana zelených, které vadí, že prezident zrušil úterní schůzku prostřednictvím televizní obrazovky. "Každopádně by vláda neměla být stranická a bylo by nejvhodnější, kdyby pan Topolánek šel cestou navrhnutí nestranického předsedy vlády. Bereme to ale jako další pokus, který vede ústavní cestou k předčasným volbám, a to je dobře," sdělila Novinkám poslankyně zelených Kateřina Jacques. Podle ní pokračuje sociální demokracie už od červnových voleb v odmítání své opoziční role.
Jak se vyvíjela jednání o nové vládě:
2. a 3. června se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny.
5. června pověřil prezident Václav Klaus předsedu ODS Mirka Topolánka jednáním o vládě.
26. června podepsaly ODS, KDU-ČSL a SZ trojkoaliční smlouvu.
14. srpna zvolila Sněmovna na sedmý pokus svého předsedu a místopředsedy.
16. srpna jmenoval Klaus novým premiérem Topolánka.
24. srpna ČSSD oznámila, že definitivně neopodpoří trojkoaliční vládu. ODS a Strana zelených se dohodly na ukončení trojkoalice. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek začal jednat s Paroubkem o společné vládní koalici.
25. srpna rezignoval Kalousek kvůli stranickým protestům na funkci předsedy lidovců. KDU-ČSL znovu potvrdila, že nebude ve vládě, která by se opírala o hlasy KSČM.
4. září jmenoval prezident vládu Mirka Topolánka.
3. října nezískala menšinová vláda ODS důvěru ve Sněmovně. Pro hlasovalo 96 poslanců, proti bylo 99. Vládu podpořili občanští demokraté, zelení a většina lidovců. Tři křesťanští demokraté se hlasování neúčastnili.
11. října přijal prezident demisi vlády Mirka Topolánka.
15. října předseda ČSSD Paroubek připustil, že by s ODS mohl jednat o velké koalici, která by existovala dva roky. ODS takovou variantu odmítla a trvá na vyhlášení předčasných voleb v roce 2007.
21. a 28. října ODS vyhrála komunální a senátní volby.
3. listopadu prezident Klaus na dopolední schůzce s lídry parlamentních stran nastínil variantu koalice ODS, ČSSD, KDU-ČSL a zelených s termínem předčasných voleb mezi podzimem 2007 a jarem 2008. Předsednictvo ČSSD večer odmítlo předčasné volby a případnou "duhovou" koalici. Zopakovalo, že ČSSD by měla dostat příležitost na sestavení vlády.
8. listopadu Klaus jmenoval premiérem opět Mirka Topolánka.
28. listopadu se Topolánek a Paroubek dohodli, že budou jednat o programu případné koaliční vlády.
13. prosince ODS jednání s ČSSD ukončila, o den později obnovila trojkoalici s KDU-ČSL a SZ. ČSSD prohlásila, že takový kabinet nepodpoří.
28. prosince ODS, KDU-ČSL a SZ podepsaly koaliční smlouvu.
4. ledna 2007 představil Paroubek prezidentovi vizi ČSSD, podle které by v případném třetím pokusu o sestavení vlády předseda Sněmovny za ČSSD nominoval premiéra podle představ ODS. Poté by následovalo obnovení jednání mezi ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
9. ledna prezident jmenoval druhou vládu Mirka Topolánka.