A strážce pokladu aby studoval, jak to ten Ježíš u jezera Genezaretského dělal, když několika rybami a chleby nasytil davy poutníků.

Nedivím se odborářům, že proti úspornému programu vlády organizují demonstrace. Je nejen jejich právo, ale přímo povinnost zastávat se lidí, jejichž měsíční příjem kmitá kolem průměrného platu. Každou stovku, kterou jim úsporný program vytáhne z kapes, tito lidé pocítí. Nechci odborářům mluvit do jejich práce, možná by však měli vládě také naznačit, jak hrozivou rozpočtovou díru zalátat bezbolestně.

Návrhy na zvláštní zdanění milionářů jsou efektní, leč neefektivní. Zní to surově, ale je to pravda: potřebné rouno se dá nastříhat především z osmi miliónů málo majetných dělníků rukou a ducha, ne z několik tisíc multimilionářů. A odkazy na zpětné vybrání 100 miliard nezaplacených daní jsou už jen dětinskostí. I kdyby se to teoreticky podařilo, o což se vláda snažit musí, úsporný program počkat nemůže, už tak je dost pozdě.

Stávkou od prvního září vyhrožují i učitelé, přesněji řečeno jejich odborářští bossové. Tomu nerozumím a rozumět ani nechci. Protože stávkují-li například železničáři či řidiči autobusů nebo tramvají, berou si za rukojmí cestující. Rukojmí stávkujících učitelů by však byly děti. To mi připadá skoro nemravné. Takovým činem jako by čeští učitelé kolomazí začernili tradiční pravdu, že učitel není zaměstnání, nýbrž povolání, ba přímo poslání.

Nikomu bych více nepřál důstojné platy než českým učitelům. Kdyby jen proto, že český učitel nikdy v historii nebyl placen, jak si zaslouží. Kdyby jen proto, že investice do vzdělání je ta nejlepší investice. Myslím, že vláda je si toho vědoma. Tři a půl miliardy korun, vyhrdlených na jiných resortech, nabízí na platy celé rozpočtové sféře. Učitelé však sami chtějí deset miliard a hned! Nebýt deseti miliard, které vláda musela zaplatit jako pokutu za Novu, mohla kantorské platy vylepšit jistě podstatněji.

Když se všechno prošustruje, zůstává pravda. Prezident nás nabádá, abychom se nezaobírali minulostí a dívali se dopředu. Jenže to nejde. Protože v té minulosti zůstaly stamiliardy v rozkradených bankách, zmizelých v tunelech a vyvezených fikanými privatizéry do zahraničí. Ty dnes chybějí. A za to děti určitě nemohou.

PRÁVO 20. června