Hlavní obsah

I menopauza může bolet

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Menopauza může být pro mnoho žen velmi nepříjemným obdobím, kdy se potýkají s celou řadou potíží od návalů horka, náladovosti, únavy, přes zhoršující se kvalitu pleti a vlasů, deprese, poruchy spánku až po migrény či bolesti kloubů. Za většinou těchto potíží přitom stojí výkyvy hladiny hormonů, které jsou způsobené sníženou funkcí vaječníků.

Foto: Profimedia.cz

S blížícím se přechodem se ženy mohou potýkat s migrénou, ale i bolestivostí kloubů, záněty močového měchýře apod.

Článek

Odborně menopauza označuje den poslední menstruace, zatímco klimakterium je období přibližně od 40 do 55 let věku ženy, kdy se vyrovnávají s hormonální změnou v organismu.

„Stejně jako je individuální nástup menstruace, liší se u každé ženy i začátek a konec přechodu. Obě tyto události spolu navíc souvisejí – je pravděpodobné, že u žen, které začaly menstruovat dříve, přijde i dřívější menopauza,” vysvětluje gynekoložka Zoja Čurilová Roháčová.

Čím více se žena blíží k menopauze, tedy poslední menstruaci ve svém životě, tím více se její cyklus stává nepravidelným, mění se charakter krvácení – může být mírnější, ale i silnější – a také se mohou objevovat silnější menstruační křeče.

Mýty o tloustnutí v menopauze

Zdraví

„U většiny žen trvá okolo 12 měsíců po posledním krvácení, než si tělo na nové hormonální poměry zvykne a potíže se zklidní. Je to ale individuální,” upozorňuje Zoja Čurilová Roháčová.

Silné migrény a zvýšená citlivost prsou

S blížícím se přechodem se ženy mohou také potýkat s výraznější citlivostí prsů během menstruace.

Výkyvy hladiny estrogenu pak mohou být příčinou i silných migrén. Podle studie uveřejněné v odborném žurnálu Severoamerické menopauzální společnosti jsou u žen v klimakteriu dokonce téměř dvojnásobně časté chronické migrény. Po přechodu, když se hormonální hladiny opět ustálí, mohou naštěstí samy zmizet.

Běžná bolest hlavy nebývá silná, migréna naopak vyřadí i na několik dní

Zdraví

Bolesti kloubů a vaginální atrofie

U žen v klimakteriu se objevují také bolesti kloubů. „Ty jsou samozřejmě i příznakem stárnutí, ale mohou se objevit i v nižším věku právě u žen blížících se k přechodu. Zatím není zcela jasné, proč jsou bolesti kloubů u klimakterických žen časté, opět to však může být způsobeno hormonálními změnami,” upozorňuje gynekolog Pavel Turčan.

Výzkumy naznačují, že se estrogen podílí na potlačování zánětů, a jakmile jej v těle začne ubývat, mohou se klouby snadněji zanítit, natéct a začít bolet. „Bolesti kloubů v klimakteriu se obvykle nejvíce projevují ráno, v průběhu dne ustupují. Nejčastěji si ženy stěžují na bolesti krční páteře, čelisti, ramen a loktů, objevit se mohou i bolesti v zápěstí nebo článcích prstů. Bolest bývá provázena otoky, ztuhlostí a někdy i pocity pálení,” dodává Pavel Turčan.

Problémy s bolestí se mohou začít objevovat i při pohlavním styku. Vlivem nízké hladiny estrogenu dochází k vysychání sliznic, včetně sliznice poševní. Odborníci v tomto případě hovoří o vaginální atrofii, která navíc způsobuje nepříjemné pocity svědění či pálení a jsou i případy, kdy je bolest natolik velká, že pohlavní styk není možný.

Vaginální atrofie trápí ženy nejen v menopauze

Zdraví

„Zhoršenou lubrikaci pochvy zapříčiňuje i úbytek sexuální touhy. Někdy se ale může jednat spíše o vyhýbání se koitu kvůli nepříjemným pocitům než o pokles touhy jako takové,” upozorňuje Pavel Turčan.

Problémy s močovým měchýřem

S nízkou hladinou estrogenů mohou souviset i častější problémy s močovým měchýřem.

„Ústí močové trubice je v těsném kontaktu s poševní sliznicí, která je v období menopauzy ztenčená, náchylná k poranění a infekci. Proto ženy po přechodu mohou mít problémy s močením. Přispět k tomu může i pánevní dno, které neplní svoji funkci tak dobře jako dříve,” vysvětluje gynekoložka Radka Gregorová z Lékařského Domu na Praze 7.

Pomoci s tímto problémem mohou přípravky zvlhčující sliznici na podkladě kyseliny hyaluronové nebo doplňků stravy zklidňujících dráždivý močový měchýř.

Co může pomoci? 

Vhodnou prevencí proti nepříjemným projevům klimakteria a menopauzy je i úprava životosprávy: skoncování s kouřením, hlídání si optimální tělesné hmotnosti, dostatečná fyzická aktivita, redukce stresu, vyhýbání se alkoholu, omezení kofeinu, cukru a bílého pečiva a naopak dostatečný příjem vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších hodnotných složek z pestré stravy.

Pomoci ale mohou i potravinové doplňky s fytoestrogeny, tedy rostlinnými hormony. „Je ovšem důležité mít trpělivost a nečekat změnu hned ze dne na den. Doplňky stravy se musí užívat jeden až jeden a půl měsíce, abychom viděli jejich účinek,“ vysvětluje Čurilová Roháčová.

Menopauza u žen nastává dříve, pokud si delší čas nedopřávají intimnosti

Vztahy a sex

Na bolestivé stavy mohou pomoci volně dostupné léky proti bolesti, například migrény a bolesti kloubů mohou zmírnit i ledové obklady.

Citlivé prsy lze ošetřovat pupalkovým olejem, s vaginální suchostí je možné bojovat lubrikací, lokální aplikací krémů nebo čípků s obsahem kyseliny hyaluronové, dostatečným pitným režimem či zvýšeným příjmem omega-3 mastných kyselin.

Vyzkoušené bylinky

S obtížemi způsobenými menopauzou již v dřívějších dobách ženy bojovaly za pomoci přírody. Mezi historicky nejvíce odborně prozkoumané a ověřené bylinky pro ženy v období klimakteria patří ploštičník hroznatý. Kořen a oddenek rostliny totiž obsahuje glykosidy a terpeny, které se svými účinky podobají hormonu estrogenu, jehož při menopauze ubývá. Díky tomu umí eliminovat nepříjemné stavy související s obdobím klimakteria.

Protože právě období menopauzy bývá pro řadu žen psychicky náročné, mohou se objevovat změny nálad, podrážděnost, smutek i výbuchy vzteku. V těchto případech se doporučuje třezalka tečkovaná, která zlepšuje náladu a podporuje psychickou pohodu, skvěle tak funguje jako přírodní antidepresivum.

Nezapomínejte ani na vápník

V období menopauzy ubývá kostní hmota a zvyšuje se riziko osteoporózy. Proto je u žen v přechodu vhodné zvýšit dávky vápníku – potřeba narůstá z 1000 miligramů denně na asi 1200 miligramů.

Do jídelníčku tak zařaďte více potravin bohatých na vápník a také vitamin D, který podporuje vstřebávání vápníku. Vápník obsahují třeba zelné listy (např. kapustové), luštěniny, ale také některé plody, jako jsou fíky či pomeranče.

Reklama

Související články

Když menopauza přijde dřív

Přechod nemine žádnou ženu. Otázkou ale je, kdy nastane. Tento proces se rozbíhá ve chvíli, kdy vaječníky postupně začnou ztrácet svou funkci. Obvykle se tak...

Výběr článků

Načítám