Hlavní obsah

Děsivé fobie z pavouků, létání, práce, ale i dlouhých nehtů

Novinky, Karolina Zarzycká

25. 11. 2010, 13:21

Mnoho lidí možná trpí určitou fobií, aniž by věděli, že úzkostné stavy, které prožívají v určité situaci, už se řadí mezi psychické poruchy. Podle psychologů jsou fobické úzkosti často doprovázeny stavy, jež vedou k depresi. Pokud vás tedy děsí dlouhé nehty, děti, hadi či dokonce práce, tma, nebo hluk a nevíte si rady, můžete být agorafobik, arachnofobik či pedofobik.

Fobie z nehtů: dlouhé nehty mohou připomínat ptačí zobákVideo: Novinky

Článek

Fobické úzkostné stavy se řadí do skupiny poruch, při nichž je úzkost vyvolána určitými situacemi nebo objekty, které běžně nejsou nebezpečné.

„Pacient se proto těmto situacím a objektům vyhýbá nebo je snáší s pocitem hrůzy. Někdy se člověk soustředí na jednotlivé symptomy, například pocity na omdlení. Přidružit se může i sekundární strach ze smrti, ze ztráty sebekontroly nebo ze zbláznění,“ popsala psycholožka Julie Čákiová přibližné pocity, do kterých se pacient trpící fobií může dostat, střetne-li se s objektem-původcem úzkosti.

Fobickou úzkost často doprovází deprese

Objektem může být had, pavouk, myš, kůň. Podle psycholožky se úzkost nezmírní, ani když si osoba uvědomí, že ostatní nepokládají danou situaci za nebezpečnou nebo hrozivou. Už pouhé pomyšlení, že se dostane do fobické situace, vyvolá úzkost.

„Fobická úzkost se často vyskytuje společně s depresí. Dříve existující fobická úzkost se téměř vždy zhoršuje při současně probíhající depresivní fázi. Většina fobických poruch, s výjimkou sociálních fobií, je častější u žen,“ shrnula obecné poznatky psycholožka Čákiová pro Národní informační centrum pro mládež (www.nicm.cz).

Léčba působí drsně, ale často zabírá

Jak se postupuje při léčbě fobií, popsal psycholog Mgr. Michal Hanzlovský ze serveru Celostní medicína. Pacient je při terapii postupně vystavován obávaným situacím, přičemž se vychází z předpokladu, že úzkost nemůže růst donekonečna a po překročení určité mezní hranice musí naopak začít jednou povolovat a ustupovat. K tomu pomáhá přivyknutí si na dané podněty, které jsou odstupňované na žebříčku od těch, jež způsobují jedinci nejmenší úzkost a strach, až po ty nejobávanější.

Příklady některých fobiíí

Achluofobie - hrůza ze tmy

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku Akrofobie - z výšek

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku Akrofobie - z výšek Agorafobie - z otevřených prostorů

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku Akrofobie - z výšek Agorafobie - z otevřených prostorů Apifobie - ze včel

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku Akrofobie - z výšek Agorafobie - z otevřených prostorů Apifobie - ze včel Arachnofobie - z pavouků

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku Akrofobie - z výšek Agorafobie - z otevřených prostorů Apifobie - ze včel Arachnofobie - z pavouků Aviafobie - z létání

Achluofobie - hrůza ze tmy Akustikofobie - z hluku Akrofobie - z výšek Agorafobie - z otevřených prostorů Apifobie - ze včel Arachnofobie - z pavouků Aviafobie - z létání Klaustrofobie - z uzavřených prostor Démonofobie - z démonů Elektrofobie - z elektrických s potřebičů Filemafobie - z líbání Heliofobie - ze slunce

Zoofobie - ze zvířat

„Tato takzvaná kognitivně-behaviorální terapie má při léčbě úzkostných poruch a fobií vynikající výsledky, a proto se doporučuje právě pro lidi, kterým jejich strach a úzkost znesnadňuje jejich život a každodenní fungování. Rozhodující je především jejich motivace a odhodlání se své fobie jednou provždy zbavit,“ dal psycholog pacientům naději v léčbě terapií, jež se zdá být drsná, ale zřejmě je nejúčinnější.