Článek
Alzheimerova choroba, která se projevuje zapomínáním a nesoustředěností, poruchami řeči i hybnosti, postihne asi pět procent lidí ve věku 65 let, u osmdesátiletých je to až třetina.
Objevuje se však i u lidí ve věku 30 a 40 let. Způsobuje ji ukládání bílkoviny betaamyloidu v mozkové kůře, což vede k odumírání nervových buněk. V současnosti trpí Alzheimerovou chorobou 26 miliónů lidí, australští vědci však nedávno varovali před prudkým nárůstem případů v příštích desetiletích.
"Jde o první klinický výzkum, který nalezl způsob jak pomoci ochránit paměť, dokud je člověk zdravý," komentovala výsledky tohoto bádání Francine Grodsteinová, vedoucí vědeckého týmu z bostonské nemocnice Brigham and Women's Hospital.
Úspěch zaručí jen dlouhodobé užívání
Podle ní se však kladné účinky betakarotenu na paměť prokázaly pouze při dlouhodobém užívání - účastníci klinického výzkumu jej coby doplněk stravy užívali 18 let. Výzkum, který bostonští vědci započali už v 80. letech, zjišťoval účinky betakarotenu na téměř 6000 dobrovolnících.
Z betakarotenu, který se vyskytuje například v mrkvi, rajčatech, paprice, špenátu či petrželi, vzniká v těle vitamin A. Látka působí antioxidačně, chrání tělní buňky, nejvíce sliznice a kůži, kde se podílí na ochraně před UV zářením. Vědci už dříve popsali význam betakarotenu při ochraně organismu proti nádorům, infekčním chorobám, dně a překyselení.