Hlavní obsah

Karel Voříšek: Blbců a obtížného hmyzu v lidské podobě je kolem nás dost

Právo, Dana Kaplanová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Má příjemný hlas, je klidný a usměvavý. Karel Voříšek (50), moderátor zpráv na Primě, majitel pěti cen TýTý. Ve volném čase snídá v barech a kavárnách s pozvanými lidmi. V pražském baru Metropolitan si s nimi povídal o tom, co mají dělat, aby den začali příjemně.

Foto: Martina Kůstková

Karel Voříšek

Článek

Jak vás napadlo takové akce pořádat?

Inspirace přišla sama. Na naše webové stránky dáváme to, co nám v životě pomáhá. Začínat den hezky mnoho lidí nezvládá. Dost se například mluví o tom, co a kolik toho ráno sníst. Jenže mnohem důležitější je samotné probuzení, nastartování do nového dne, abychom vstávali s úsměvem na rtech. Sportovci to znají. Když se vydaří start, je radost běžet.

Někdy to nejde!

Pro začátek stačí o tom přemýšlet a hned od rána se nemračit. Každý si najde svoji cestu. Někoho naladí cvičení Pěti Tibeťanů, jiného krátká meditace. Není dobré začít den prohlížením e-mailů nebo sjíždět zpravodajské servery a zahlcovat se negativními informacemi. To si radši pusťte oblíbenou muziku.

S čím se vám lidé při snídaních svěřují? Co je nejvíc trápí?

Jak vyjít s obtížnými lidmi. Blbců a obtížného hmyzu v lidské podobě je kolem nás dost. Ale je to i naše chyba. Příliš je připoutáváme do našeho života. Příliš o nich přemýšlíme a chytáme jed, který vypouštějí. Kašleme na ně, odpusťme jim jejich blbost, a ať si jdou svou vlastní cestou.

Foto: Martina Kůstková

Dá se to naučit?

Dá, ale někdy jde o dlouhou cestu. Jak říkám, podstatné je si to uvědomit. Pojmenovat problém. Když vám někdo jde na nervy, v duchu si řekněte: „Vy jste tak blbej, že ani nemůžete pochopit, jak jste vlastně blbej.“ Tohle moudro Jana Wericha platí obecně.

V čem vidíte největší současný problém Čechů?

V nízkém sebevědomí. Pořád se ohlížíme, co tomu řeknou lidé. Co si o nás pomyslí. Houby s octem. Každý si žije svůj příběh. Měli bychom si udělat pořádek sami v sobě, pochopit se a odpustit si. Nehanět se a nenadávat si. Mám nějaké to kilo navíc? No dobře, zase mi to docela sluší, ale možná bychom s tím měli něco dělat. Přinejmenším proto, aby nás nohy unesly.

Kdy jste byl vy osobně „na dně“ a co pomohlo?

Na dno se někdy dostane každý. A recept, jak z toho, je vždy individuální. Myslím si, že je důležité si problém protrpět. Ale ne v tom smyslu, že vás ochromí, oslabí a zabije. Odžít ho, nechat odeznít a promyslet, co dál.

Když se nám přihodí něco bolestného, nejhorší bývá následující ráno. Probudíme se, vesele otevřeme oči, protože sny dávají zapomenout, a najednou přijde ta rána – uvědomíme si, co se stalo. Ale den ode dne bolest slábne, všechno přebolí. Takže na dně trpíme, ale nesmíme zapomenout odrazit se zpátky na hladinu. Osud nás hodně zkouší, někdy více, jindy méně. I papež má svoje problémy a bolesti. Arnošt Lustig říkal, že není nic, s čím by nešlo něco udělat.

Foto: Martina Kůstková

Šárka Kozáková, spolumajitelka baru Metropolitan, snídani osobně připravila. Podobné akce podporuje.

Odkud čerpáte energii?

Hodně čtu. Na začátku mé kariéry moderátora mě fotila Dáša Hájková. A jen tak prohodila – Už jste četl knížku Čtyři dohody? Nečetl, ale hned jsem si ji koupil. A pak už to šlo samo. Knížky, události, kamarádi, známí s podobnými zájmy mi sami začali přicházet do cesty. Přitahujete to, na co myslíte, o čem přemýšlíte. A neplatí to jen o knihách.

Kde se lidé mohou na snídaně přihlásit?

Vše je na stránkách www.hovorykv.cz a také na stránkách Národního centra Regionů. Připravujeme i další kurzy, semináře a setkání.

Jak se cítíte v televizi Prima?

Někdy se vám dějí věci, nevěřícně je sledujete, protože se s tím stejně nic jiného nedá v tu chvíli dělat, a nevíte proč. Ukáže to až čas budoucí. Ale abych odpověděl na vaši otázku – každá změna je k lepšímu, i když to tak na začátku nevypadá. Takže na Primě se cítím skvěle.

Jak se s Klárou Doležalovou doplňujete?

Moderování ve dvojici je partnerství. Tedy podotýkám pracovní. Bez toho, aby jeden slyšel na druhého, to nejde. Nebo jde, ale divák to pozná. S Klárou jsme oba Váhy. Máme podobné vlastnosti, cítění. Umíme v sobě číst. A mně se čte moc hezky.

Foto: Michaela Feuereislová

S Klárou Doležalovou, kolegyní z Primy, a cenou TýTý za nejoblíbenějšího moderátora.

Díváte se někdy na vaši bývalou kolegyni na Nově? Proč moderuje pořád sama?

S Markétou Fialovou se občas vídáme, popovídáme si u dobré kávy. Proč ničit fungující kamarádství? Ale na druhou část otázky odpovědět neumím. Musíte se ptát jinde.

Gratuluji k prvenství v anketě televizní popularity TýTý. Máte už čtyři vítězná zrcátka a jedno za absolutní vítězství. To letošní ale bylo zvlášť důležité, nemyslíte?

Jasná zpráva, jak by řekla Helena Růžičková. Je to vzkaz podpory od divaček a diváků. Nejen mně, ale celému zpravodajství televize Prima. Díky všem.

Reklama

Související články

Jana Švandová: Do třetice všeho dobrého

„Nevím, o čem si budeme povídat, mám starosti,“ řekla mi do telefonu oblíbená šestašedesátiletá herečka, která stále sklízí obdiv pro svůj šarm. Nakonec se...

Výběr článků

Načítám