Hlavní obsah

Zemanem prosazovaný vodní kanál má šanci. Projekt za 582 miliard se podle studie vyplatí

Novinky, tov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Projekt vodního koridoru propojujícího řeky Dunaj, Odra a Labe za zhruba 582 miliard korun je ekonomicky efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního. V pátek to uvedlo ministerstvo dopravy s odkazem na studii proveditelnosti dokončenou po dvou letech.

Foto: Mapy.cz

Návrh vedení kanálu Dunaj–Odra–Labe.

Článek

Lepší hodnocení má samotné propojení Dunaje s Odrou, labská větev koridoru snižuje efektivitu celého projektu. I kompletní varianta by se ale „těsně“ vyplatila, soudí studie.

„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard,“ popisuje výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.

V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru včetně kombinací pouze některých jeho větví. „Projekt obsahující všechny tři větve vykazuje pozitivní ekonomickou efektivitu mírně nad hranou stanovenou metodikou pro posuzování efektivity,“ uvedl resort.

Vedlejší náklady

Výstavba vodního koridoru má podle studie úzkou souvislost s navazujícími projekty zaměřenými na zlepšení splavnosti navazujících řek, tedy Labe, Odry, případně i Váhu. Studie počítá se zajištěním určité úrovně splavnosti, která v současnosti není zajištěna. To vyvolá investiční náklady pro zajištění odpovídající plavební třídy na těchto úsecích, se kterými studie nepočítá. Pro tyto navazující projekty musí být zpracováno samostatné ekonomické hodnocení a samostatné projekty v Polsku a na Slovensku.

Velkým zastáncem kanálu je prezident Miloš Zeman. Ten jej dříve označil za „rozumnou investiční akci“. Tvrdí, že větší část investice by po vyjednání mohla zaplatit EU. V roce 2016 uvedl tehdejší ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček, že o kanál se zajímají čínští investoři.

Ekologové kritizují „megalomanské betonářské nápady“

Výsledky studie a ekonomického posouzení nyní projednají členové monitorovacího výboru složeného ze zástupců jednotlivých ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně mezinárodního zastoupení Slovenska a Polska. Materiál ještě posoudí centrální komise ministerstva dopravy a projde meziresortním připomínkovým řízením. Následně bude studie předložena vládě ke schválení. V návaznosti na projednání materiálu vládou budou definovány navazující kroky, včetně hodnocení vlivu na životní prostředí.

Projekt se nelíbí ekologům. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.

Studie byla zpracována v souladu s usnesením vlády z ledna 2011, které má zabezpečit potřebné podklady pro posouzení vodního koridoru a pro rozhodnutí o zachování či vyjmutí z územní ochrany. Práce na studii byly zahájeny v červenci 2016.

V roce 2014 komise pro životní prostředí Akademie věd ČR uvedla, že výstavba kanálu nemá žádné ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. [celá zpráva]

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám