Hlavní obsah

Nový francouzský velvyslanec v Praze: Naše postoje jsou často až identické

Právo, Jaroslav Zbožínek

Charles Malinas (58) absolvoval Vysokou školu pro vzdělávání vysokých státních úředníků (ENA), zastával řadu diplomatických funkcí v Paříži i v zahraničí, mj. v Německu a ve Středoafrické republice. V letech 2002–2006 byl zástupcem francouzského velvyslance v Praze. A od října 2016 je velvyslancem v Praze. V rozhovoru pro Právo mluví o postojích Francie k migraci či terorismu i o kulturní a politické blízkosti své země a České republiky.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Velvyslanec Francie v Praze Charles Malinas

Článek

Zahájil jste svou diplomatickou misi v době, kdy se vaše země i Česko připravují na prezidentské, resp. parlamentní volby v příštím roce. Co mohou jejich výsledky znamenat pro Evropu?

Půjde o velmi důležitá hlasování. Ve Francii, v České republice, ale volit se bude i v Německu a příští měsíc také prezident v Rakousku. Na parlamentní volby se chystá rovněž Nizozemsko a Itálii čeká referendum (o změnách ústavy, pozn. red.).

Různá hnutí se v některých zemích snaží využít těžkostí, aby zpochybnila základy evropské konstrukce. Na to je nutné si dát pozor. V každém případě je to i starost francouzské vlády, aby správně odpovídala na očekávání veřejnosti, na aktuální problémy a oživila naděje nutné pro budování jednotné Evropy.

Jednou z klíčových otázek je nepochybně migrační krize. Vaše země je pro povinné uprchlické kvóty, zatímco ČR a další země Visegrádu je nechtějí. Dokáže se Evropská unie dohodnout?

Všechno souvisí s vývojem na Blízkém východě, s válkou v Sýrii, s Daešem (Islámským státem, pozn. red.) a se situací v některých afrických zemích. Krize se ale evidentně dotýká i Evropy, která vzbuzuje u mnoha lidí z těchto krizových regionů velké naděje.

Česká republika a Francie se v evropském prostoru stále více sbližují.
Charles Malinas, velvyslanec Francie v Praze

Teď jde o to, zda budeme hledat řešení společně, nebo každý sám za sebe. Každý evropský stát má ve vztahu k zemím jiných kontinentů zvláštní historii, u některých jde o vazby z doby kolonizace. Nutný je ale společný postup – takový, při němž nebude stát jedna země proti druhé.

V čem by řešení mělo spočívat?

V účinné kontrole hranic EU, ve správném fungování tzv. hotspotů, ale také v potřebném financování. Nutné je také, aby evropské státy diskutovaly. Věřím, že Francie i ČR mají stanoviska dostatečně blízká na to, aby bylo možné docílit v Evropě jakéhosi rovnovážného bodu. Věřím ve společný postup.

Vidíte nějakou souvislost mezi uprchlickou krizí a islámským terorismem? Francii v poslední době zasáhla vlna krvavých útoků a extremisté vyhrožují dalšími...

Terorismus velmi tvrdě zasáhl nejen Francii, ale i jiné státy. Zasáhl Německo, v minulosti Španělsko, v září 2001 Spojené státy i další. Terorismus ale není nový fenomén. Neřekl bych, že jeho příčinou je uprchlická krize. Přímou souvislost tady nevidím, i když je nepopiratelné, že teroristé využívají nynější pohyby obyvatelstva k pronikání do zemí, které běžence přijímají.

Ne zcela identické postoje panují mezi evropskými politiky i v otázce sankcí, které EU vyhlásila proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině. Myslíte, že jsou účinné?

O účinnosti sankcí lze samozřejmě diskutovat, ale na prvním místě stojí otázka, proč byly uvaleny. Dialog nevylučuje zaujímat v některých zvláštních otázkách pevné pozice. Důvody, proč EU o sankcích rozhodla, stále existují. Je možné vést dialog se zemí jako Rusko, která je velmi důležitá a nikdo nepopírá její významnou roli pro světovou rovnováhu, a současně uplatňovat rozhodný přístup v konkrétních otázkách. Kdyby sankce nebyly účinné, nebyly by předmětem diskuse. Takže účinné jsou.

Postihují ale i podniky ve Francii, v České republice…

To je nedostatek sankcí. Nemůžeme chtít, aby tomu tak nebylo. Postihují jak stát, proti němuž byly vyhlášeny, tak podniky, které s těmito zeměmi obchodují. Všichni ale doufáme, že brzy budeme mít důvody ke zrušení sankcí a že Rusko změní svou pozici.

Jaký je osud vojenských lodí Mistral, které Francie chtěla prodat Rusku, ale nakonec od obchodu odstoupila a dodala je Egyptu? Objevily se spekulace, že Rusové je nyní od Egypta koupí za symbolický jeden dolar...

Francie neměla žádnou radost z toho, že od prodeje lodí Rusku odstoupila. Využili jsme situace, kdy o ně projevil zájem jiný stát. A pokud jde o to ostatní, jsou to velmi bizarní spekulace.

Jak pokračuje Francie v naplňování strategie částečného ústupu od jaderné energie, kterou před několika lety ohlásil prezident François Hollande?

Cílem je omezit podíl jádra a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů tak, abychom dosáhli jisté vyváženosti. Platí, že do roku 2025 by se podíl energie vyrobené v jaderných reaktorech měl snížit na 50 procent (z nynějších asi 75 procent, pozn. red.).

Kdyby sankce nebyly účinné, nebyly by předmětem diskuse. Takže účinné jsou.
Charles Malinas, velvyslanec Francie v Praze

Chceme přispět ke splnění závěrů dohodnutých na loňském ekologickém summitu v Paříži a současně více diverzifikovat naše zdroje. Francie se nicméně v jaderné energetice stále velmi angažuje. Sledujeme podobné cíle jako Česká republika, s níž o této otázce pravidelně vedeme konzultace.

V Česku se zřejmě schyluje k novému výběrovému řízení na výstavbu nových jaderných bloků. Bude mít Francie o zakázku zájem?

Určitě. Česká republika nabídla zájemcům potřebné informace, na což Francie zareagovala hned dvakrát. Zájem projevila společnost Électricité de France (EDF) a také mezinárodní konsorcium, jehož součástí je atomový koncern Areva.

Ten byl z dřívějšího tendru, jenž byl později stornován, vyloučen. Nemá s tím francouzská strana problém?

Jisté potíže tam byly, ale tady jde už o zcela novou proceduru.

Kde vidíte největší možnosti pro další rozvoj česko-francouzské spolupráce?

Jejím velkým pilířem je kultura, vždy byla nejdůležitější součástí. Stejně tak se hodně v posledním desetiletí rozvíjí i spolupráce v ekonomické oblasti. V ČR je přítomno mnoho francouzských firem, přibližně 500, které mají na 100 tisíc zaměstnanců. To je docela významné.

Pokud jde o politickou spolupráci, postoje Francie a Česka jsou často blízké, téměř identické. Ukázal to i nedávný společný článek ministrů zahraničí Jeana-Marka Ayraulta a Lubomíra Zaorálka ve vašem deníku a v listu Ouest-France, který má ve Francii největší náklad. Česká republika a Francie se v evropském prostoru stále více sbližují.

Prezident François Hollande měl letos navštívit Prahu, dvakrát byly dokonce ohlášeny termíny a v obou případech se na poslední chvíli omluvil. Chystá se do Česka ještě přijet, když jsou u vás na jaře prezidentské volby?

Ano, rád sděluji, že právě byl stanoven nový termín návštěvy, a to na příští středu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám