Článek
Zahájil jste svou diplomatickou misi v době, kdy se vaše země i Česko připravují na prezidentské, resp. parlamentní volby v příštím roce. Co mohou jejich výsledky znamenat pro Evropu?
Půjde o velmi důležitá hlasování. Ve Francii, v České republice, ale volit se bude i v Německu a příští měsíc také prezident v Rakousku. Na parlamentní volby se chystá rovněž Nizozemsko a Itálii čeká referendum (o změnách ústavy, pozn. red.).
Různá hnutí se v některých zemích snaží využít těžkostí, aby zpochybnila základy evropské konstrukce. Na to je nutné si dát pozor. V každém případě je to i starost francouzské vlády, aby správně odpovídala na očekávání veřejnosti, na aktuální problémy a oživila naděje nutné pro budování jednotné Evropy.
Jednou z klíčových otázek je nepochybně migrační krize. Vaše země je pro povinné uprchlické kvóty, zatímco ČR a další země Visegrádu je nechtějí. Dokáže se Evropská unie dohodnout?
Všechno souvisí s vývojem na Blízkém východě, s válkou v Sýrii, s Daešem (Islámským státem, pozn. red.) a se situací v některých afrických zemích. Krize se ale evidentně dotýká i Evropy, která vzbuzuje u mnoha lidí z těchto krizových regionů velké naděje.
Česká republika a Francie se v evropském prostoru stále více sbližují.
Teď jde o to, zda budeme hledat řešení společně, nebo každý sám za sebe. Každý evropský stát má ve vztahu k zemím jiných kontinentů zvláštní historii, u některých jde o vazby z doby kolonizace. Nutný je ale společný postup – takový, při němž nebude stát jedna země proti druhé.
V čem by řešení mělo spočívat?
V účinné kontrole hranic EU, ve správném fungování tzv. hotspotů, ale také v potřebném financování. Nutné je také, aby evropské státy diskutovaly. Věřím, že Francie i ČR mají stanoviska dostatečně blízká na to, aby bylo možné docílit v Evropě jakéhosi rovnovážného bodu. Věřím ve společný postup.
Vidíte nějakou souvislost mezi uprchlickou krizí a islámským terorismem? Francii v poslední době zasáhla vlna krvavých útoků a extremisté vyhrožují dalšími...
Terorismus velmi tvrdě zasáhl nejen Francii, ale i jiné státy. Zasáhl Německo, v minulosti Španělsko, v září 2001 Spojené státy i další. Terorismus ale není nový fenomén. Neřekl bych, že jeho příčinou je uprchlická krize. Přímou souvislost tady nevidím, i když je nepopiratelné, že teroristé využívají nynější pohyby obyvatelstva k pronikání do zemí, které běžence přijímají.
Ne zcela identické postoje panují mezi evropskými politiky i v otázce sankcí, které EU vyhlásila proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině. Myslíte, že jsou účinné?
O účinnosti sankcí lze samozřejmě diskutovat, ale na prvním místě stojí otázka, proč byly uvaleny. Dialog nevylučuje zaujímat v některých zvláštních otázkách pevné pozice. Důvody, proč EU o sankcích rozhodla, stále existují. Je možné vést dialog se zemí jako Rusko, která je velmi důležitá a nikdo nepopírá její významnou roli pro světovou rovnováhu, a současně uplatňovat rozhodný přístup v konkrétních otázkách. Kdyby sankce nebyly účinné, nebyly by předmětem diskuse. Takže účinné jsou.
Postihují ale i podniky ve Francii, v České republice…
To je nedostatek sankcí. Nemůžeme chtít, aby tomu tak nebylo. Postihují jak stát, proti němuž byly vyhlášeny, tak podniky, které s těmito zeměmi obchodují. Všichni ale doufáme, že brzy budeme mít důvody ke zrušení sankcí a že Rusko změní svou pozici.
Jaký je osud vojenských lodí Mistral, které Francie chtěla prodat Rusku, ale nakonec od obchodu odstoupila a dodala je Egyptu? Objevily se spekulace, že Rusové je nyní od Egypta koupí za symbolický jeden dolar...
Francie neměla žádnou radost z toho, že od prodeje lodí Rusku odstoupila. Využili jsme situace, kdy o ně projevil zájem jiný stát. A pokud jde o to ostatní, jsou to velmi bizarní spekulace.
Jak pokračuje Francie v naplňování strategie částečného ústupu od jaderné energie, kterou před několika lety ohlásil prezident François Hollande?
Cílem je omezit podíl jádra a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů tak, abychom dosáhli jisté vyváženosti. Platí, že do roku 2025 by se podíl energie vyrobené v jaderných reaktorech měl snížit na 50 procent (z nynějších asi 75 procent, pozn. red.).
Kdyby sankce nebyly účinné, nebyly by předmětem diskuse. Takže účinné jsou.
Chceme přispět ke splnění závěrů dohodnutých na loňském ekologickém summitu v Paříži a současně více diverzifikovat naše zdroje. Francie se nicméně v jaderné energetice stále velmi angažuje. Sledujeme podobné cíle jako Česká republika, s níž o této otázce pravidelně vedeme konzultace.
V Česku se zřejmě schyluje k novému výběrovému řízení na výstavbu nových jaderných bloků. Bude mít Francie o zakázku zájem?
Určitě. Česká republika nabídla zájemcům potřebné informace, na což Francie zareagovala hned dvakrát. Zájem projevila společnost Électricité de France (EDF) a také mezinárodní konsorcium, jehož součástí je atomový koncern Areva.
Ten byl z dřívějšího tendru, jenž byl později stornován, vyloučen. Nemá s tím francouzská strana problém?
Jisté potíže tam byly, ale tady jde už o zcela novou proceduru.
Kde vidíte největší možnosti pro další rozvoj česko-francouzské spolupráce?
Jejím velkým pilířem je kultura, vždy byla nejdůležitější součástí. Stejně tak se hodně v posledním desetiletí rozvíjí i spolupráce v ekonomické oblasti. V ČR je přítomno mnoho francouzských firem, přibližně 500, které mají na 100 tisíc zaměstnanců. To je docela významné.
Pokud jde o politickou spolupráci, postoje Francie a Česka jsou často blízké, téměř identické. Ukázal to i nedávný společný článek ministrů zahraničí Jeana-Marka Ayraulta a Lubomíra Zaorálka ve vašem deníku a v listu Ouest-France, který má ve Francii největší náklad. Česká republika a Francie se v evropském prostoru stále více sbližují.
Prezident François Hollande měl letos navštívit Prahu, dvakrát byly dokonce ohlášeny termíny a v obou případech se na poslední chvíli omluvil. Chystá se do Česka ještě přijet, když jsou u vás na jaře prezidentské volby?
Ano, rád sděluji, že právě byl stanoven nový termín návštěvy, a to na příští středu.
