Hlavní obsah

Německá města vytasila dopravního žolíka – lanovky

Právo, vpl

Německý Kolín nad Rýnem se upjal k pozoruhodnému záměru – nová lanová dráha má zabraňovat dopravnímu infarktu. Také další německá města chtějí vyjet do budoucna ve visutých gondolách.

Foto: Profimedia.cz

V Kolíně už jezdí lanovka přes řeku Rýn do zoologické zahrady.

Článek

Ten, kdo se po Kolíně pohybuje autem, se musí obrnit trpělivostí – v průměru až sto hodin ročně prostojí v zácpách. Také veřejná doprava si nevede nijak oslnivě, protože pomalé a často přetížené tramvaje a autobusy patří do velkoměstské plechové kavalerie. Rychle průjezdná osa západ–východ chybí a výstavba metra v hojně osídleném jihu už léta zadrhává.

Švédskému Göteborgu přibyde nový druh veřejné dopravy

Tipy a trendy

Teď však spatřilo světlo světa překvapivé řešení – 33,5 kilometru dlouhá lanovka ze čtvrti Porz na jihu do Chorweileru na severu se má stát zázračným lékem na dopravní muka.

Několik se už chystá

„Dva mladí programátoři a jeden designér, kteří si říkají Urban Networks, městu nabízejí koncept nazvaný Rýnský pendlující expres, tedy lanovku. Radnice se nebrání – naopak, ihned zadala studii k posouzení, jak by nápad fungoval a na kolik by přišel,“ podotýká týdeník Der Stern.

Kolín není jediný, kdo zbystřil ohledně vize lan, sloupů a kabin nad městem. Heidelberg, Kempton, Bremerhaven, Ludwigshafen-Mannheim, Rostock, Brémy, Frankfurt nad Mohanem a Bonn uvažují stejně. V Mnichově se bude už záhy nad dopravním uzlem Frankfurter Ring vypínat vzdušná dráha o délce 4,5 kilometru. V Trevíru dráha, obrazně řečeno, přetne řeku Moselu, přičemž v centru dosednou kabiny na zem, aby neublížily pohledu na Portu Nigra, jedinečný architektonický skvost v podobě městské brány z doby Římské říše.

Dvě stopky

Profesor Heiner Monheim, odborník na velkoměstskou dopravu, shledává gondoly jako takřka ideální: „V Bonnu zkrátí cestu z centra k univerzitní klinice ze 30 minut na pět.“ Lanovky lze postavit během několika měsíců a za hodinu v jednom směru přepraví až sedm tisíc cestujících. A náklady? „Velmi nízké. V porovnání s některými podzemkami pouhých pět procent,“ podotýká Monheim.

Řidič v bezvědomí a nefunkční záchranná brzda. Neřízenou tramvaj v Bonnu zastavili cestující

Evropa

Samozřejmě že záměr skrývá i minusy. Sloupy změní panoráma, nelze je jen tak vést nad soukromými pozemky. Kabiny nejezdí rychleji než 22 kilometrů za hodinu, jinak by se podle Monheima pasažéři cítili jako na horské dráze. Stanice zaberou hodně prostoru.

V Hamburku a Wuppertalu referenda vystavila lanovkám stopku. Lidé se hlavně obávali, že pokud se sloupy vztyčí, radnice seškrtají autobusová spojení.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám