Článek
Parlamentní shromáždění si podle závěrečného dokumentu přeje posílit konvenční i jaderné odstrašující prostředky, zvýšit vojenskou připravenost NATO a zlepšit spolupráci s nečlenskými zeměmi jako Švédsko a Finsko. Shromáždění očekává tyto kroky od summitu aliance, který se uskuteční 8. a 9. července ve Varšavě.
„Moskva se rozhodla, že jejím vlastním zájmům lépe slouží, když postupuje proti nám, nikoli s námi. Výzva ze strany Ruska je skutečná a vážná,” prohlásil na pravidelném zasedání předseda shromáždění, americký zákonodárce Michael Turner.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
V souvislosti s „agresivitou Ruska” vyzval evropské partnery, aby zvýšili vojenské výdaje.
Posílení společné obrany
Náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow v Tiraně řekl, že „aliance bude udržovat dialog s Ruskem, ale že návrat k předchozí spolupráci bude možný až poté, co Rusko bude opět respektovat mezinárodní právo a normy mezinárodního chování”.
Uvedl, že členské státy aliance se na summitu NATO budou zabývat možným posílením obrany spojenců, kteří sousedí s Ruskem.
Vershbow na závěr zasedání také vyzval všechny členy NATO, aby v duchu předchozích závazků zvýšily vojenské rozpočty na nejméně dvě procenta HDP. Všichni spojenci by toho podle něj měli dosáhnout do roku 2020.
Kolem 250 zákonodárců z 28 zemí NATO a partnerských států se po tři dny zabývalo také terorismem, masovou imigrací, ukrajinskou krizí a bezpečnostní situací na Balkánu.
