Článek
Začátek jednání ministři věnovali otázce efektivnějšího rozhodování o záležitostech justice a vnitra, u kterých je dosud třeba jednomyslného souhlasu, takže státy mají de facto právo veta. V poslední době ale pod vlivem hrozby terorismu a rostoucího ilegálního přistěhovalectví roste tlak na to, aby se o těchto věcech rozhodovalo kvalifikovanou většinou.
Evropská komise koncem června navrhla členským státům, aby se zřekly práva veta při schvalování evropské legislativy o policejní a soudní spolupráci při potírání terorismu a organizovaného zločinu.
Langer: Máme výhrady
"Můžeme o tom diskutovat, ale v této chvíli má Česká republika velké výhrady, prohlásil Langer," pro něhož je to první vystoupení v Radě EU sdružující představitele členských zemí.
O této otázce jednali ministři vnitra i před dvěma týdny při neformálním setkání v Tampere, ale i přes naléhání Finska jako předsednické země EU nenašel návrh zatím potřebnou podporu. Proti je kromě ČR i řada dalších zemí, včetně Německa.
Na pořadu jednání Schengen a víza
Ve čtvrtek se nicméně očekává především diskuse o rozšiřování schengenského prostoru rušícího vnitřní hranice EU. ČR a další nové členské státy protestují proti hrozícímu zpoždění a ministři budou jednat o možnosti, jak rozšířit nynější policejní databázi, aby mohla pojmout i nové členy a zpoždění se zmírnilo.
Dalším očekávaným bodem jednání je otázka vízové reciprocity. EK předloží ministrům zprávu, která konstatuje, že v jednání s USA nedošlo k pokroku a dává členským zemím ke zvážení zavedení víz pro americké diplomaty ve snaze přimět Washington, aby zrušil vízovou povinnost pro nové členské země unie.