Článek
Moše Kaplinsky zdůvodnil tak dlouhou dobu tím, že je potřeba splnit několik cílů, zejména dosáhnout navrácení unesených izraelských vojáků. Izrael také chce, aby se milice Hizballáhu stáhly do vzdálenosti třiceti kilometrů od hranic se židovských státem a na hranicích je vystřídaly jednotky libanonské armády.
Nevyloučil přitom ani pozemní invazi do Libanonu. Izrael rovněž povolal do zbraně další zálohy.
Také Udi Adam uvedl v izraelské televizi Channel 1, že operace potrvá ještě několik týdnů, i když ostřelování raketami ze strany Hizballáhu osláblo. "Zaklepejme na dřevo, raket už je méně, zasáhli jsme velkou část jejich zbraňového arzenálu, jejich rakety i protiletadlové střely. Operace ale zabere další čas, možná dokonce tři nebo čtyři týdny.
Izrael se už mezinárodním silám nebrání
Izrael ale je ochoten přijmout i pomoc mezinárodního společenství. Ministryně zahraničí Cipi Livniová v úterý uvedla, že se Izrael nebude bránit rozmístění mezinárodních sil na hranicích, i když to původně odmítal. Sdělila to po setkání delegací OSN, kterou vede zvláštní vyslanec Vijay Nambiar.
Livniová ovšem zopakovala, že by upřednostňovala rozmístění sil libanonské armády. "Budeme zvažovat i jiná řešení," uvedla a dodala: "Jestli je potřeba nějak posílit libanonskou armádu. aby byla armády na jihu Libanonu efektivní a zabránila návratu Hizballáhu budeme uvažovat, jak toho dosáhnout." Pokud zaujmou na hranicích s Izraelem pozice libanonští vojáci, netrval by Izrael na odzbrojení Hizballáhu.
Livniová současně zkritizovala modré přilby, jednotky UNIFIL (jednotky OSN), které v oblasti působí jsou podle ní "neefektivní a bezvýznamné".
Obě strany se shodly, co by se mělo učinit. Organizace Hamás a Hizballáh by měly propustit tři unesené izraelské vojáky, ukončit raketové ostřelování Izraele, a ten by měl přestat s nálety. Obě strany se však neshodly na sledu kroků. Židovský stát trvá na tom, aby byli nejprve propuštěni unesení vojáci
Ochotu hledat řešení však ukázal i izraelský premiér Ehud Olmert, který se také s představiteli OSN sešel, i když to původně neplánoval.
V konfliktu již zahynulo na 250 lidí, 25 Izraelců a 230 Libanonců, což je nejvíce od bojů v polovině osmdesátých let. Libanonu hrozí humanitární katastrofa. [celá zpráva]