Hlavní obsah

Výzkum v Býčí skále objasnil unikátní způsob dávného pohřbívání

Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších vysokých škol a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku. Mimo jiné přišli s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575 až 450 př. n. l.

Foto: Zuzana Golec Mírová

Odběr půdní DNA

Článek

Cílem týmu pod vedením Martina Golce z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého bylo znovu probádat lokalitu, kterou roku 1872 zkoumal lékař, archeolog a speleolog Heinrich (Jindřich) Wankel.

Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl nový výzkum nové a často zásadní poznatky.

V centru Plzně objevili 500 let starou studnu. Odpad do ní házeli už za Rudolfa II.

Věda a školy

„Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna jsme se kupříkladu domnívali, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Podařilo se nám pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně,“ popsal Golec.

Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali
Martin Golec, archeolog

Doplnil, že s využitím nejmodernější techniky pokračují v laboratořích rozbory a mnohé analýzy, např. půdní DNA.

Pohřbeno několik generací vládnoucí elity

Současné poznatky podle Golce naznačují, že v jeskyni bylo pohřbeno několik generací tehdejší vládnoucí elity.

„Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ uvedl.

Šest tisíc let staré ženy se zhmotnily v Brně

Věda a školy

Jako naprosto jedinečný vnímá způsob ukládání mrtvých těl v místě, kudy protéká podzemní potok při velkých povodních.

„Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali - v Evropě není známé,“ prohlásil.

Býčí skála byla pohřebištěm elit

Domácí

Tuzemští odborníci si proto myslí, že se tak dělo zcela záměrně a že šlo o symbolický akt.

„Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu/bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat,“ podotkl archeolog.

Foto: ČSS 6-01 Býčí skála

Hned po vstupu do jeskyně je mohutný sál, v němž objevil archeolog Jindřich Wankel pohřeb velmože z doby bronzové.

První předběžné výsledky vědci představí na zářijové konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám