Článek
Geomorfologům z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) se podařilo zmapovat 252 let dlouhý historický vývoj v oblasti Kněhyně. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se hora Kněhyně proměňovala v čase a jaké faktory se do její současné podoby promítly. Studie, jejíž závěry mohou pomoci přesněji určit budoucí rizika sesuvů půdy, byla publikována v časopise Catena.
Třetí nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd byl zvolen záměrně pro své původní smrkové porosty.
„Ty nám dávají možnost v jejich dřevě hledat ‚stopy‘ daleké minulosti. Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, která jsou založena na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně,“ okomentoval výzkum profesor z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU Karel Šilhán, který dokáže z letokruhů vyčíst riziko sesuvů.
Konec jedné švýcarské pohádky. Všichni obyvatelé museli opustit malebnou horskou vesničku, možná navždy
Rychlé tání ledu či srážkové extrémy
Podle vědců je výzkum nejdelší chronologickou studií masových pohybů půdy ve střední Evropě. Právě co nejpřesnější informace o sesuvných událostech jsou důležité pro určení vztahu se spouštějícími faktory, které jsou často spojované s výskytem extrémních hydrometeorologických jevů - tedy v dnešní době velmi aktuální globální klimatickou změnou.
„Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území, což je zejména v období probíhajících globálních klimatických změn jedno z klíčových témat pro hodnocení přírodních hazardů,“ vysvětlil Šilhán.
Závěry studie mohou v budoucnu pomoci třeba s přesnějším určením rizika sesuvů v příslušné oblasti
Ve studii je mj. popsáno, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy.
Vliv na proměnu oblasti pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.
KVÍZ: Poznáte stromy podle listů?
Geomorfologové PřF OU se spojili i s klimatology, konkrétně s profesorem Rudolfem Brázdilem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a s doktorem Pavlem Zahradníčkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Přístup odborníků k výzkumu byl podle Šilhána unikátní zejména v tom, že se jim podařilo sestavit dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě s pomocí kombinace dvou odlišných typů signálů z letokruhů stromů.
„První typ byl založený na změnách tlouštěk letokruhů a druhý na anatomických změnách buněk v letokruzích,“ objasnil pro Novinky.
Letokruhy objasňují, jak vichřice narušují lesy. Tornáda ničí stromy i v Evropě
„Výjimečné je dosud světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat, které umožnilo objektivnější náhled na vztah mezi svahovými pohyby a jejich spouštěcími faktory,“ prohlásil dále Šilhán.
Fotografie smrků pořízená prof. Karlem Šilhánem
Jeho tým počítá s využitím metody i při pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde tentokrát budou využity tamní staré buky.
Globální teploty dosáhnou v příštích pěti letech rekordů
