Ministerstvo pošle školám návod, jak moc nezatěžovat děti domácími úkoly

Debatu rozproudila petice „Společně za dobrovolné domácí úkoly ve školách“ pedagožky Heleny Zitkové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, učitelky Martiny Hezké ze ZŠ Pardubice – Benešovo náměstí, zakladatele portálu Help for English Marka Víta a profesora pedagogiky na pardubické univerzitě Karla Rýdla.

Petice po ministerstvu požaduje nařízení, které by jasně deklarovalo, že školy nemají právo plnění domácích úkolů vyžadovat. Text zatím podepsalo zhruba 1500 lidí.

Výzvou chtějí autoři poukázat na „nevyhovující situaci v našem školství týkající se nejasnosti a nejednoznačnosti v přístupu k povinným domácím úkolům“.

Povinné domácí úkoly jsou navíc podle autorů petice „mocenským nástrojem a nepodporují vnitřní motivaci“.

Domácí úkoly jsou podle nich rovněž diskriminační, protože „škola nemůže žákům v jejich domácím prostředí zajistit a zaručit rovné podmínky pro vypracování domácích úkolů“. Zmínili i právní analýzu proti jejich vymáhání.

Výzva prý ale nemá být namířena primárně proti domácím úkolům jako takovým. „Úkoly na doma mohou být užitečným nástrojem pro smysluplné učení, pokud v uvažování o nich nahradíme slovo ‚povinnost‘ slovem ‚dobrovolnost‘ a necháme děti, ať si vyberou, co právě jim dává smysl,“ shrnuli autoři.

Ministerstvo školství chce školám pomoct situaci řešit a zaslat jim různá doporučení – i třeba ohledně známkování úkolů.

„Základní informace k tématu zašle MŠMT školám v průběhu tohoto měsíce, půjde o základní shrnutí toho, co v současnosti platí a jak mohou školy postupovat tak, aby domácí úkoly nebyly zneužívány například k nadměrnému zatěžování žáků. Na tématu bude MŠMT dál pracovat a školy také informovat,“ řekla Novinkám tisková mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Ministerstvo upozorňuje, že povinnosti žáka upravuje školský zákon, podle nějž je žák povinen se mimo jiné řádně vzdělávat. „Se vzděláváním je neoddělitelně spojena i domácí příprava žáka, kdy se ve svém volném čase připravuje na zkoušky, zpracovává seminární a jiné práce či i zpracovává domácí úkoly, pokud je škola zadává,“ vysvětlili zástupci úřadu.

Zadávání domácích úkolů je podle MŠMT v kompetencích jednotlivých škol. Lze doporučit, aby si tuto problematiku upravily ve svém školním řádu, protože je to dokument, se kterým jsou seznamováni jak pedagogové, tak i rodiče a žáci.

„Zadávat domácí úkoly je nicméně možné bez ohledu na to, zda se o tom zmiňuje školní řád. Platí, že rozsah zadávaných domácích úkolů musí být přiměřený a nesmí být nástrojem, jak přenášet zodpovědnost za vzdělávání na rodinu,“ doplnila Lednová a odkázala na publikaci České školní inspekce.

Tam se rovněž píše, že žádný právní předpis se otázkou zadávání a hodnocení domácích úkolů nezabývá, jelikož nejde o otázku právní, ale primárně pedagogickou.

Ministerstvo školství v současnosti zároveň pracuje na záměru zrušit známky na vysvědčení žáků v 1. až 3. třídách ZŠ.

Podle ministerstva hodnocení známkou komplikuje až znemožňuje důsledné sledování individuálního pokroku žáka. Zvláště pro prvňáčky je známkování demotivující a pravděpodobně souvisí s častými odklady školní docházky, uvedlo MŠMT v dokumentu k rozvoji vzdělávání do roku 2027.

I toto je téma, kolem kterého se vedou diskuse. Například podle odborníka na vzdělávání Petra Hopfingera z organizace Učitel naživo by bylo nahrazení známek slovním či kriteriálním hodnocením pouze na vysvědčení školáků, když by se přitom během roku normálně známkovalo, nesystémové.