Hlavní obsah

Co s nezvladatelnými žáky, kteří napadají ostatní děti? Učit v ředitelně

Právo, Jiří Mach

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože dětí s poruchou chování je ve školách méně než dětí s poruchou učení, stesky učitelů zní hlasitě. Školy si s takovými dětmi často nevědí rady. Stížnosti na inkluzi a především na děti s poruchou chování zaznamenal i školský ombudsman Ladislav Hrzal.

Foto: Jiří Mach, Právo

Školský ombudsman Ladislav Hrzal

Článek

Děti mohou být nesoustředěné, hyperaktivní, rušit při výuce a mohou mít i agresivní sklony. Může se jednat o psychiatrické onemocnění, ale také třeba jen o nevychovanost. Dětí s poruchou chování je evidováno v běžných základních školách 12 tisíc z 900 tisíc školáků, zatímco těch s poruchou učení je třiapůlkrát víc (43 tisíc).

Podle školského ombudsmana Hrzala jich sice nebylo za uplynulý školní rok ani deset, ale mnohé případy se k němu ani nedostanou.

Rodiče si stěžovali, že ve třídě je dítě, které ostatní napadá fyzicky i slovně.
Ladislav Hrzal, školský ombudsman

„Učitelky například říkaly, že žák je silně nezvladatelný při výuce a nevědí, co s ním. Nebo si stěžovali rodiče, že ve třídě je dítě, které tam přišlo kvůli inkluzi, ostatní vyrušuje, napadá je fyzicky i slovně,“ řekl Právu.

Rodičům prý zejména vadilo hrubé chování při vyučování nebo o přestávkách, případy šikany, které školy nezvládají řešit.

Porucha, nebo jen nevychovanost?

Hrzal se podle svých slov vždy obrátil na inspekci, škola pak třeba zapojila výchovného poradce nebo se obrátila na orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). „Zkrátka přijali nějaká opatření a pak už si nikdo nestěžoval,“ dodal. Ale stížnost k ombudsmanovi je až poslední instancí, na kterou se rodiče obracejí. Častěji se snaží narovnat situaci ve škole.

„Porucha chování je dost častá a běžná a záleží na tom, jak dítě své chování ventiluje. Některé je zvladatelné, jiné dělá excesy. Obecný návod není, je spousta metod a na každé dítě se musí jinak a učitelé by to měli umět,“ řekl Právu Jan Korda, ředitel ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí v Praze.

Škola má s inkluzí bohaté zkušenosti, protože se jí nevyhýbala ani před loňským zavedením nových pravidel.

Připustil však, že děti s poruchou chování patří mezi nejproblematičtější žáky. „Je taky otázka, jestli někteří mají poruchu. Spousta ředitelů a učitelů naráží na to, že se za poruchou chování skrývá jen nevychovanost,“ popsal.

Jeho učitelé nejprve usilují o dodržování pravidel školy. Pokud dítě v širším kolektivu vyrušuje a nepomohou ani napomenutí, může být ze třídy vykázáno. „Výuka se pak přesouvá do ředitelny, kde si třeba dělá tu fyziku, matiku. My ho neochudíme o vzdělání, ale je třeba, aby si to uvědomil,“ vysvětlil. Právě vykazování ze třídy politici kritizují, protože to jde podle nich proti smyslu inkluze. Jenže společným vzděláváním se nerozumí jen účast ve třídě, ale na celém procesu.

„Sociálka nepomůže“

Jestliže nezafungují možnosti, jež má škola k dispozici, třeba pohovor u školního psychologa, případně speciálního pedagoga, obrací se na rodiče, doporučuje jim návštěvu odborníka. Pokud rodiče nespolupracují, lze v krajním případě oslovit OSPOD. Podle Kordy ale sociálka rodičům moc nepomůže, protože je spíše represivní orgán.

Dle Kordy by u dětí s poruchou chování pomohly menší kolektivy, protože každé dítě pro něj znamená další impulzy. Jenže za současného financování školství, kdy se zohledňuje počet žáků ve školách, by se to řediteli nevyplatilo. A současná pravidla pro inkluzi umožňují snížit počet dětí ve třídách na 17 až v případě, že ve třídě jsou přítomny alespoň čtyři děti s nějakou poruchou.

Také podle dětského psychologa Miroslava Hudce není vždy zcela jasné, jaká je příčina poruchového chování. Například porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) už je zařazena do mezinárodní klasifikace nemocí, ale i tak má o ní Hudec pochybnosti. „Tuto nálepku dítě dostane, když má příznaky, že se hůř soustředí, je živější. Ale nic moc se neví o příčině, tak se pak řekne, že to je ADHD. Ale nemusí to být,“ řekl Právu.

Zasahovali inspektoři

Podle něj je to podobné i u dětí se zvýšenou agresivitou. „Nejprve je třeba stanovit, jestli už je to přes čáru. Agresivita může být reaktivní, když dítě reaguje na nepřízeň, když se agresivitou brání. To je pak věc školy, rodiny a odborníků a je třeba hledat, co k agresivitě vede. Pak jsou patologické jevy, kdy dítě reaguje nepřiměřeně,“ vysvětlil.

Mnohdy se prý děti učí agresivnímu chování od rodičů, někdy může být i projevem partnerské krize rodičů.

I Česká školní inspekce řešila v minulém školním roce problémy s dětmi s poruchou chování, kdy škola situaci zanedbala. Žák jedné školy ve Středočeském kraji fyzicky a slovně napadal své okolí a škola si s ním nevěděla rady. Otec napadané dívky si stěžoval u ředitelky, ale ta podle inspektorů přijala opatření, která nebyla dostatečná. Nakonec došlo k napadení dívky, které mělo sexuální podtext, a situaci řešila policie.

Inspekce následně zjistila, že škola nedbala na doporučení školského poradenského zařízení, drobnější konflikty brala jako projev žákova zdravotního postižení, nepožádala o metodickou podporu a asistent pedagoga se žákovi nevěnoval v doporučeném rozsahu.

Po zásahu inspekce byla žákovi zkrácena doba vyučování na čtyři hodiny denně, zajištěn asistent po celou dobu vyučování, byl odsouhlasen individuální výchovný plán se souhlasem rodičů a proběhly další konzultace s odborníky z pedagogicko-psychologické poradny.

Reklama

Související články

Na asistenty pedagoga má jít méně peněz

Školy od příštího roku budou nejspíš dostávat na asistenty pedagoga méně peněz než dosud. Ministerstvo školství připravilo další úpravu vyhlášky o společném...

Výběr článků

Načítám